Letos bude první úroda (výsadba 2016), takže víno jen cizí, ale vždy výborná kvalita. Zatím tedy jen pár obrázků z vinice a poznámka k pěstování.
Na fotkách je hrozen – velký, řídký, s menšími kuličkami
Na PIWI odrůdy používáme postřiky před a po květu, klasické systémové (Cassiopee + Rombus trio). Bez postřiku docházelo k poškození květenství a mladých hroznů plísní šedou a révovou. To se i přes postřik projevilo hlavně letos, kdy období květu bylo u nás hodně deštivé. Nic zásadního, ale bez postřiku by to asi byl u Johanniteru a Donaurieslingu velký problém (viditelné poškození), ostatní PIWI jen minimální poškození. V pondělí vše postříkáme Drafosem a možná u PIWI postřik do hroznů proti plísni šedé, ale až podle počasí (klasické odrůdy určitě)
Včerejší kontrola klasických odrůd (RB, MT, SG …) nepřekvapila, vše je čisté i přes více než 14-ti denní intervaly mezi postřiky.
Výsadba 2018 do tubusů 4 odrůdy x 200 hlav a úmrtnost jednotlivé kusy (2-3) u tří odrůd, u čtvrté asi 25 hlav, bylo to bez zalévání. Letošní výsadba do tubusů 4 odrůdy x 200 hlav a zatím nejdou asi 3 kusy z 800, růst je vynikající, takže možná u části sazenic založíme kmínek již letos (2m výhony). Takže na tubusy bych to neházel.
V roce 2017 jsme vysadili 4 odrůdy x 200 hlav a použili plastovou chráničku s oky. Z hlediska pracnosti dalších činností u chrániček s oky, jsme se vrátili k tubusům, které navíc výrazně pomohly při jarních mrazících. Důležité je také zvolit správného dodavatele tubusů (někteří prodávají opravdová „šméčka“) a jejich „design“. Některé typy se sami otevírají, obzvlášť při větším větru, zatímco jiné drží.
Pravděpodobnější je chyba při výsadbě, nebo špatné sazenice (což bych si dle fotek tipl). Do špatných sazenic řadím i napadení sviluškou či jinými roztoči (problém u mnoha množitelů révy, kdy jsou sazenice plné roztočů). Jen pro doplnění, sadíme stejně jako předešlý přispěvatel, jen bez přihrnování a hned o výsadbě se dá na opěrnou tyčku plastový tubus.
Máme stejnou zkušenost, takže pro stanovení bílkovinné stability pouze laboratoř. Vzhledem k množství našich malých šarží se to ovšem prodraží, protože je potřeba víc měření u jednoho vzorku. Roztok T bohužel nestačil. Možná to bylo i mojí chybou při měření.
Vína po měření z laboratoře jsou nalahvována přes půl roku a drží, takže snad bude vše ok. Podle zkušenosti jednoho velkého vinařství ani některé laboratoře nejsou stoprocentní, ale víc udělat prostě nejde. Pokud si to tedy nechcete dělat laboratorně sám.
Samozřejmě, ale spíš za prodej vína. Pokud by šlo jen o nalévání, tam by to asi možná prošlo bez výrazné sankce, ale je to také uvádění vina do oběhu. Holt si musíme každý zvážit zda to riskneme.
Jelikož sem nejde .pdf vložit tak na tomto odkazu najdete Situační zprávu k ochraně révy vinné. Obsahuje vždy fotky aktuálních chorob i s přípravky na ochranu. Situační zprávy vychází v sezóně každý týden.
http://www.velke-pavlovice.cz/file/213434/situacni-zprava-c-9-pro-obdobi-od-17-772019.pdf
Plíseň šedá.
Kapková závlaha se úspěšně používá i v polopouštních podmínkách, takže o její efektivitě nemůže být sporu. Při jejím používání se voda dostává právě do hloubek kolem 50 cm, kde je většina kořenového systému révy, a to při zlomku vody potřebném při klasickém zalévání na povrch. My ji neplánujeme, takže jsem se o ni zajímal jen povrchně, ale určitě významně přispěje ke zdárnému vývoji jak vinice tak hroznů. Přeju hodně úspěchů.
Jen obecně k hustotě výsadby jsem našel např. tohle : „V Burgundsku je velmi vysoká hustota výsadby, až 12 000 keřů na hektar. Nejčastějši způsob vedení révy je Guyot systém, v Beaujolais najdeme často i systém Gobelet.“ Výsadby 10tis keřů/ha jsou poměrně běžné i v těch nejlepších apelacích (vinicích) Francie, ale vždy to má nějaký důvod. Obecně při takové výsadbě dochází k vysoké konkurenci mezi keři. Ty mají velmi nízkou úrodnost (ve stovkách gramů), ale kvalita hroznů jde hodně nahoru. A to jsou výsadby starých odrůd, ne PIWI. Takže bych až tak nespojoval kvalitu hroznů s hustotou výsadby.
Ale chtít na tomto fóru získat podklad pro rozhodnutí o několikamilionové investice se mi zdá trochu nerozumné. Otázka zní proč hustá výsadba 10 000 keřů na/ha a proč zrovna tyhle dvě odrůdy. Určitě to jde, ale vinice je běh na dlouhou trať, je třeba se o ni roky starat než dá slušnou úrodu a právě spon či odrůdu můžete měnit je velmi obtížně a či vůbec.
Odrůdy registrované kdekoliv v EU, zaregistrují i u nás. Nejsem si zcela jist, ale o právo výsadby se dá žádat jen do konce ledna. Nejlepší bude zavolat (napsat) na UKZUS a řešit to přímo s nimi. Jak pozemek a právo výsadby, tak případné odrůdy. Jsou tam ochotní poradit.
Buď to kvasí, nebo jede JMF (možný souběh). V daném případě bych typnul na JMF, protože to pH je opravdu špatné a JMF jede i u teplot pod 15 °C, a to většinou když to nechcete :-). Další postup by byl stejný pro obě varianty. Upravit pH dokyselením a vyfiltrovat sterilkama. Asi by pomohlo i vymražení (podchlazení), ale počasí tomu už moc nepřeje.
Ten zápach gumy je tam asi díky špatnému pH při kvasu (možná i výživový problém) a není způsobený perlením (ať to, či ono). Víno ale je s největší pravděpodobností vhodné už jen na pálení a tak bych zvážil zda do toho vrážet čas a peníze. Tu gumu z toho nedostanete, ale můžete navštívit vinařské potřeby a jistě mají hromady preparátů, které to mají vyřešit. Kolega loni chodil každý týden a vždy mu něco poradili. Pak to stejně vylil, což jsme mu radili od začátku. Něco prostě nejde napravit. Hlavně si vzít poučení pro další roky a kyseliny (pH) řešit včas.
Máme spon 80×220. Podnož SO4 a Kober 5BB. Jeden kmínek s jedním tažňem (+čípek jako záloha), Solaris, Hibernal a Johanniter. Není třeba počítat očka, na té délce je oček akorát. Hrozny běžně v PS, již tři úrody, spíš malé (HI a JOH – 100 l z 200 hlav, Solaris cca 280 l z 200 hlav), ale tady hraje roli spíš sucho, a to už druhým rokem, než spon, množství hroznů je v pohodě. Souvignier gris, Muscaris a Donauveltliner budou mít kmínky až letos, ale podle toho co vidím bude spon v pohodě (pár pokusných hlav z loňska). Plánovaná další výsadba ve stejném sponu. Tuším že p. Gloss dělal pokusy i s 50 cm.
Máme starou vinici v klasickém sponu 1×2,2m, se dvěma kmínky a je v ní, hlavně při střihání, podstatně větší práce. To platí i pro zelené práce.
Nejde o šířku řádku, ale o vzdálenost sazenic v řádku, dnes se sadí tak 80 cm.
Výborná vína, takže jsme zvažovali výsadbu, ale pěstebně je s ní stále problém, sprchává a rodí velmi nevyrovnaně. Co vím, tak v okolí ji má pan Valihrach z Krumvíře a pan Čotek z Kobylí. S Čotkem jsem se o ní bavili a moc ji nechválil (víno měl luxusní). Dle odkazu níže by se měla sadit ve sponu minimálně 1,25 m aby se snížila náchylnost k sprchávání.
https://www.rebschule-freytag.de/cs/rebsortiment-details/cabernet-blanc.html
Jsou tři možnosti
1 vypít
2 dát víno do lahví tak jak je, s největší pravděpodobností se vytvoří zákaly (záleží hodně na odrůdě, např. u VZ zcela jistě, u vín z vyšší kyselinou je pravděpodobnost menší), ale obecně by to na senzorickou kvalitu (chuť, vůně) vína nemělo velký vliv
3 nastudovat z literatury, či jiných zdrojů a vyčiřit, zbentonitovat a vyfiltrovat, pak do láhve, v tomto množství holý nesmysl
© 2016-2022 wine.cz – Všechna práva vyhrazena