Pouze plastové samolepky. Nalepení za pár sekund a ve sklepě vydrží několik let (asi déle než víno). V případě nutnosti stáčí otřít vlhkým hadříkem. Cena cca. 7,50 Kč/ks. Vyrobí snad kažká reklamka. My uvádíme pouze odrůdu, viniční trať a jméno. Nic z toho se nemění, takže co nepoužijem jeden rok tak máme na další rok.
Samozřejmě je to drsný zásah do vína, ale ano, opravdu to funguje. To je to co si musí vinař rozhodovat sám. Víno vyrábím, čímž myslím, že si sám určuju jaké bude. Chci víno se zbytkem, tak bez filtrace se neobejdu. Nechci víno se zbytkem, tak ho nemám. Nejhorší je přístup „však ono to nějak dopadně“ a prdnu do moštu ve výběru z bobulí kvasinky co kvasí do 16 alkoholu a pak se divím, že to nejde zarazit. Pokud máte víno jen pro sebe a nejde ze sklepa, ve kterém je ta správné teplota, víno má dost síry a dá se pozor na dolévání, tak to můžete risknout a mít tam něco nevifiltrovaného se zbytkem cukru, ale pokud neudržím teplotu sklepa a nemám čas každý druhý týden měřit síru, tak jedině filtrace a pokud je toho víc než pár litrů tak opět filtrace, protože nubudu riskovat roční práci abych to nakonec zkazil. Víno po sekundárním kvašení se sice dá pít a bývá i dobré, ale už z něj žádný šampion nebude, nehledě na fakt, že se dostává hodně dlouho do pitelné formy.
Jinak pro malé objemy je vhodné podchlazení. Byly na to ideální podmínky, využili jsme to a nechali venku rosé v 50l demižonech. Kvas se zastavil, a víno se nádherně vyčistilo (bylo už po bentonitu, jehož míchání asi spustilo znovu kvas). Samozřejmě ho ještě budeme filtrovat přes sterilky.
Sterilní se jmenují právě proto že zachytí bakterie i kvasinky. Pokud to nejsou desky na sterilní filtraci, tak je nezachytí. Jak prosté. Filtrujeme sterilkama vše bílé a to již několik let a obavy z poškození vína nejsou namístě. Ale kvasinky jinak nezastavíte a pokud lahvujete, tak jako my, tak je to nutnost.
Z důvodu sucha šly hrozny z nové výsadby na zem. Nechtěli jsme riskovat, příští rok už snad budou u většiny kmínky a nějaká úroda.
Jinak odrůda je raná, dosahuje běžně výběru, hodně aromatická (asi trochu míň než MM), se slušnou kyselinou. Obecně asi jednodušší na zpracování než MM díky vyšší kyselině a pevnější slupce. Těch pár hroznů co jsme nechali ani nenapadaly vosy. Díky cukru se hodí na výrobu přírodně sladkých vín. Na PIWI v Šardicích velmi dobře hodnocená odrůda. Loni vysazeno dalších 200 ks.
Johanniter dává vysoce kvalitní, aromatická vína, každoročně (zatím 3 úrody) v PS, kyseliny akorát (letos 6,1 g/l po bentonitu). Pokud se týká hroznů, tak nám, na rozdíl od kolegy výše, každoročně část bobulí na hroznech zaschne, mysleli jsem že je to nějakou houbou, vypadalo to jako po pereně v květu, ale i po aplikaci systémových fungicidů před a po květu se to stalo letos opět. Takže to nebyla houba a asi to bude trvalý projev odrůdy. Prakticky to ovšem moc nevadí, hrozen se stává vzdušnější a nejsou žádné problémy s nemocemi. Na množství to zatím moc není, sucho nesnáší nejlépe, i když je na SO4, loni špatně vyzrálo dřevo a letos se to dost projevilo + letošní sucho, takže celkově z 200 hlav jen asi 100 litrů. Letos na to poprvé šli dost mravenci a vosy, i když to má dost pevnou šlupku, ale jak sem psal PS, tak jsme to posbírali (asi 15.9., jinak začátek října). Co mám napito z PIWI a jinde, tak jednoznačně Johanniter. Příští rok máme objednané sazenice na dalších 200 hlav. Na tu Saphiru možná při výsadbě taky možná dojde, ale jen proto, že už máme 9 bílých PIWI a další 3+JOH se budou sadit příští rok. Plánujeme pak ještě 4 odrůdy, ale už toho moc, co by vypadalo zajímavě, není. Možná něco od Blattnera z CH.
Odstranění kvasnic je samozřejmostí. Šlo mi o co nejmenší provzdušnění vína. Pokud stočíte víno a přidáte kupzit, ta ho musíte stočit ještě jednou z bentonitu. My se snažíme minimalizovat množství stáček. Každá vás připraví o část aroma, které do vína draze dostáváme (kvasinky, výživa, chlazení, …). Doporučuju přidání mědi co nejrychleji, dokud je ve víně jenom sirovodík. Ten s mědí velmi rychle zreaguje a víno je senzoricky naprosto bez poškození. Sirovodík ale časem reaguje a mění se na merkaptany a ty z vína dostanete jen velmi těžce. Cítím jistý nesouhlas s použitím mědi, ale z hlediska aromatické kvality vína je to nejlepší řešení. Provzdušněním sice možná dostanete sirovodík ven, ale bude to mít opravdu citelný vliv na aroma vína. Pokud nepřekračujete povolené dávky mědi ve vinici, tak přidáním mědi na sirku ani nepřekročíte stanovené limity. Vše mám z vlastní zkušenosti, díky odkalování bílých vín a výživě naštěstí řešíme tento problém jen zřídka.
Použít přípravek s mědí, nabízí běžně vinařské potřeby, klidně Kupzit, ale lepší je roztok mědi bez bentonitu. Dávkovat opatrně, raději víckrát menší dávku dokud zápach nezmizí. Pak stočit, čímž se odstraní kvasnice. S provzdušňováním velmi opatrně, z vína vyletí další aroma a při použití mědi není nutné.
Dávkování v rozmezí podle návodů a dle citu. V hlavě to nenosím. U hořčin je nejlepší vyzkoušet menší dávku a pak případně dodat. Pokud nezabere tak vyzkoušet jinou látku. Obavy z PVPP nemám, lze ho plně odstranit filtrací.
Mimo RŠ zabral PVPP velmi dobře, u RŠ jsem přidal 1/4 dávky PVPP, ale bez efektu, pak stačila mimimální dávka Mostgelatiny a víno je zcela bez hořčin. Každý prostředek bere jen nějaké spektrum horčin, takže nejučinější jsou směsné přípravky (vyzina + bílek + želatina + PVPP). Nebo začít želatinou a pokud nezabere tak zkoušet další. Jenom pro doplnění, my vína klasicky nečíříme, po odstranění případných hořčin dáváme jen bentonit a pak filtrace a lahvování přes mikrofiltr. Letos zkoušíme dávat bentonit teď, jinak vždy až na jaře. Letos také porvé stabilitu vín necháváme ověřit laboratoří. Zatím se z rozborů jeví podzimní stabilizace bílkovin jako dobrý nápad, tak uvidíme.
Prodejem i jediné láhve zahajujete podnikání a vzniká povinnost registrovat se na celní správě ke spotřební dani. Ta je sice na víno nulová, ale přiznání se stejně musí podávat. To placení daní taky není takový problém, co se týče jejich výše, ale to papírování kolem je docela záhul. Docela slušné informace byly na webu svazu vinařů a MZe. Já to vyhodnotil tak, že pro těch pár set litrů mé produkce to opravdu nemá cenu.
Asi by to chtělo rozbor na celkový alk., pH a cukry, pak hledat řešení. Jinak u malovinaře jen sterilní filtrace a vysoká síra, nebo dolihování. Po té sterilní filtraci to ale zřejmě sterilní neudržíte a bude to chtít kvasit dál, nejpozději na jaře po oteplení sklepa. S vysokou sírou je taky problém, protože dávka se odvíjí od pH vína a dát dostatečně vysokou dávku, ale aby nešla poznat je problém. Mě se sírou a sníženým teploty nepodařilo zastavit, tak to holt dokvasí. Z Vámi uvedených cukernatostí se po vykvašení dostáváme na více než 15,5 alkoholu, což bežně užívané kvasinky určitě nesnesou (obvykle do 13-14% obj. alkoholu), ale Vám se zadařilo vybrat kvasinky co snesou 16 alkoholu, takže chyba se stala při volbě kvasinek. Takže doporučuji dolihovat na 16+ procent alkoholou a bude z toho zřejmě chutné a sladké dolihované víno.
21.9.
Johanniter 21 ČNM – skoro polovinu úrody sežraly vosy a mravenci
SG 22,5 ČNM – pěkné cca. 4 kila na hlavě, některé hlavy začaly hnít
kyseliny 6 g u obou
15.9. RB 22,5 ČNM, kyseliny 7,5 – sem tam nahníval, ale poškození do 5%. Pěkných cca. 3,7 kg na hlavě.
Na hořčiny je nejúčinnější PVPP. Řešit co nejdřív, hned v moštu. To platí i o úpravě kyselin. V mladém víně je pozdě. Na dokyselení určitě. S enzymy letos hodně opatrně, mohou se podílet na vyšší extrakci hořčin.
Není to překlep. Asi nevhodná podnož. Byli jsme docela nas.., ale na výstavách poráží výběry a už na ni máme šampiona v odrůdě, takže se potvrzuje, že cukr není hlavní ukazatel kvality suroviny. Sbíráme ji o cca. 3 týdny později než ostatní a zatím 18,5 max., ale hrozny jsou oranžovo-růžové, pecičky tmavé, bobule začínají padat, takže aromaticky zralé. Letos začaly hrozny po deštích nahnívat.
© 2016-2022 wine.cz – Všechna práva vyhrazena