S takto hustou výsadbou na větších plochách má zkušenost pan Glos a pan Michlovský. Každý to má koncipované trochu jinak. P. Michlovský má „klasickou“ hustou výsadbu, nízký kmínek (Guyot), meziřadí cca 1,2 m a keře cca 0,8 m. Je ale třeba mít speciální techniku do úzkých řádků (malý pásový traktor, speciální kombajn..). Pan Glos má široké řádky, cca 2,5 m, sazenice asi 40 cm od sebe. Střední / vysoké vedení, stříhá na 2-3 čípky. Výhodou je, že může používat klasickou mechanizaci (traktor).
Pokud chceš nejprve osadit plochu do 10 arů pro vlastní potřebu, tak bych se tou administrativou nezatěžoval. Žádost bych si podal,až to bude aktuální. Ono uvidíš, že i těch 10 arů je hodně práce, pokud to máš jako koníček při zaměstnání. Ten hektar už je dřina. Myslím, že by neměli mít problém s tím ti zpětně tu již osázenou plochu „zlegalizovat“. Ale zeptej se jich..
Asi jako zahradní bazén stejného půdorysu 🙂
Já stavěl před 4 lety – stejný způsob, mírný svah. Výkop max. 4,5 m hluboký v čele výkopu (víc do hloubky jsem nemohl jít kvůli spádu odpadní roury a větší mechanizace než traktorbagr se mi na pozemek nedostal). Tím pádem základ-deska v cca 4m, plus výška sklepa 2-2,5m.. Vzadu tím pádem zbýval na zásyp 1 m a vepředu 0,5 m. Udělal jsem zásyp cca 0,5-1 m nad terén, ve výsledku 1,5m silná vrstva hlíny. Sklep kompletně hydroizolovaný, suchý. Teplota 8-15 C. Mám jen 9 schodů a dveře jsou na jih, čili max.tepla jde v létě do sklepa dveřmi. Za dveřmi jsem dal závěs ze silného filcu, jinak bych měl v létě 20 C. Koukni na fotkyze stavby našeho sklepa tady: http://klenby.com/strelice/
Solaris 200 keřů – spon 130×90, stříhám na jeden kratší tažeň, ponechávám 5-6 letorostů.
Cabernet cortis + cantor 300 keřů – spon 120-130×80, stříhám na dva 2-3oké čípky, ponechávám 4-5 letorostů. Tento způsob jsem zvolil kvůli tomu, že 80 cm je na tažeň už celkem málo a na čípkách není třeba vyvazovat a dělat redukci hroznů (ušetření práce).
Pokud chcete dělat stolní víno, dejte větší rozestupy (1-1,2 m) a ponechte více letorostů a tím pádem budete mít 2-3 kg hroznů / keř. Zda chcete kvalitní hrozny, dejte hustější spon (1 keř/m2) a stříhejte na dva polotažně či čípky.. pak budete mít max 1 kg/keř, ale kvalita hroznů bude úplně někde jinde..
Většinu živin (N, P, K, Ca, Mg, Mn, S…) réva získává opravdu z oněch vrchních cca 50 cm půdy, kde se přirozeně vyskytuje největší množství organických látek, které zásluhou působení mikroorganismů mineralizují a uvolňují živiny do půdy. Z hlubších vrstev réva čerpá zejména vodu, ale živiny samozřejmě také – v menší míře. Zde se jich totiž v rozpustné formě moc nevyskytuje. Proto réva trpí v suchu nedostatkem dusíku např. Pokud používáte lehce rozpustná hnojiva (NPK), je nutná jejich aplikace na jaře. Hnůj, kompost a další organická hnojiva se zase aplikují na podzim.
Zelené hnojení bobovitými rostlinami má určitě význam, zejména – jak píše Moll – co se týče dusíku, ale některé hluboce kořenící druhy (vičenec ligrus, vojtěška) mají hodně hluboké kořeny (přes metr) a umí „vytahovat“ minerály z hlubších vrstev, ukládat je do svých těl a po jejich zmulčování/zarytí je po rozkladu uvolňují do okolí. Takových rostlin je spousta (nazývají se „dynamické akumulátory živin“ – lze je vyhledat na internetu) a lze je využít..
Vytékající míza z řezné rány výrazněji keř neoslabí, naopak se udává nižší pravděpodobnost proniknutí patogenů komplexu ESCA řeznou ránou do pletiv. Ronění mízy dle literatury má dále za následek opožděné rašení oček, což je s výhodou při výskytu pozdních jarních mrazíků. Já loni střihal až v půlce března (mám 700 keřů).
15.9. Střelice u Brna, Cabernet cortis + Cabernet cantor, panenská úroda 100 kg / 300 keřů, cukernatost 24 °ČNM.
Jestli máš mošt takhle moc přesířený, tak s tím asi nic neuděláš. Jak píše Ondra – smíchat s jiným nezasířeným moštem. Proč jsi to tak přesířil? Kolik plátků jsi spálil v demižonu? Kolik jsi tam nasypal pyrosulfitu?
Nebo mě napadlo přimíchat do vína kaly z vylisovaného moštu. Jimi se vylepšuje druhák, tak proč ne starší víno..
Já to posbíral před týdnem (J Morava) – první pořádná úroda (150 kg), výsadba 3 roky stará, 200 keřů. Loni jsem koncem srpna sebral 40 kg, už to fest žraly vosy a sršně, cukernatost byla 25. Letos jsem to posbíral při cukernatosti 21 °ČNM, kyseliny 7 g/litr. Hrozny zdravé, nenakousané od hmyzáků..
Jak to dělám já: ráno posbírám hrozny a pošlapu je v takové té červené vinařské bedně (můžeš samozřejmě použít jakoukoli větší nádobu, kam se vejdou dvě nohy), poté rmut přeleju do 50-litrových hoboků (takové ty bílé, s 2 uchama, černým šroubovacím víkem), necham tam asi 24 h ležet, druhý den ráno lisuji. Mošt leju do 50-litrového demižonu, necham 24 hodin spontánně odkalit, poté kaly stáhnu hadičkou. Demižon necham jen do 3/4 plnej, aby byl prostor na kvašení. Dam špunt s kvasnou zátkou, pokud nemáš, dej přes hrdlo igelit a gumičku, do igelitu udělej malou dirku (dá se použít i plátno). Čekej až to začne kvasit. Můžeš si 5-7 dní předem udělat zákvas, tj. posbíráš kýbl hroznů, podrtíš, vymačkáš v ruce do PETKy, tu dáš někde na teplo. V době, kdy budeš lisovat, bude už v PETce burčák, který naleješ do odkaleného moštu. Můžeš mošt zasířit, tak na 30 mg SO2/litr (nebo jen 24h předem zasířit demižon sirným plátkem) – je to jistota, aby ti to chytlo to správné kvašení.
Protože budeš rmut lisovat určitě na nějakém ručním lisu, budeš mít výlisnost tak 50%. Ty výlisky maj v sobě ještě spoustu cukru, kyselin a dalších dobrot – nevyhazuj je, dej je zas do toho hoboku, nalej na to vodu (polovinu množství, než jsi z nich vylisoval moštu), nechej 24-48 h odležet a vylisuj. Změř cukr a doslaď, eventuálně přidej ten kal, který jsi stočil z moštu – dodá to tomu druháku ještě šmak. Burčák „druhák“ nikdo od opravdového nepozná, nemusíš pít burčák z moštu a zbyde ti víc na víno.
Další dotazy? :-))
pro „greib458“ : nechat být, ať si to roste. Jen vylámat zálistky (boční výhony z paždí listů) do výše cca 50 cm od země, jinak vše ostatní nechat růst.. Neboť co naroste nad zemí, tomu adekvátní množství kořenů roste pod zemí. Ony ty výhony budou silné už tak dost a bude se to v zimě, až budete stříhat tvar, špatně ohybat..
Já svému dávám taky tak 2 týdny (při stávajícím průběhu počasí), ale zrání mám docela nevyrovnané, a to asi zásluhou nedostatku vody. V dolní části svahu jsou hrozny už zavřené, zaměkkající, dají se jíst, ale obal zrníčka ještě kyselý a semeno zelené.. Nahoře některé hrozny ve fázi hrášku a dokonce některé zasychající, scvrklé.. Loni sběr 25.8., letos teda o ty 2-3 týdny dříve.. Zatížení keře mám také celkem velké, bez redukce násady.. Letos jsem ponechal i zálistkové hrozny, aspoň bude koncem září co zobat..
Solaris bude opravdu jistota. Mám vysazeno 200 keřů (výsadba 2015), loni pre-panenská sklizeň (40 kg). Sklizeno 25.8. Cukernatost 25 °ČNM. Pár hroznů na Cabernet cortis a Cabernet cantor (výsadba 2016) mi loni uzrálo na 23-24 °ČNM, cca o 2-3 týdny po Solarisu. Místo: Brněnsko, 300 m n. m. Jižní svah. Čili i na severním svahu u Přerova by obě odrůdy měly dozrávat do konce září spolehlivě.. Jako bonus u těchto odrůd je velmi vysoká rezistence vůči padlí, peronospoře a šedé hnilobě hroznů. U mne obě odrůdy dosud bez jakéhokoli ošetření. Asi pro vás nebude smysl sázet něco pozdnějšího..
© 2016-2022 wine.cz – Všechna práva vyhrazena