Logicky – chcete-li burčák, průběžně ochutnávejte. Až Vám to bude chutnat, vypijte. Co nevypijete, zamražte pro pozdější použití. Až se burčák zlomí (=bude obsahovat příliš mnoho alkoholu), nebude již pitelný a pak nezbývá, než jej nechat dokvasit na víno.
Kodak: to bude asi překlep těch pouhých 17°CNM u Solarisu na Kyjovsku….?
Hrozny vám usychají pravděpodobně z toho důvodu, že se zastavil transport živin z letorostů do bobulí. Důvody mohou být různé, nejčastější příčinou u keřů, které nebyly naopadeny plísněmi, bývá zaschnutí třapiny. A důvodů pro zaschnutí třapiny může být mnoho, například deficit některého prvku, sucho, choroby,…
Že by vámi provedený postřik takovýmto způsobem působil přímo na bobule se mi moc nezdá. Je pravdou, že Vitisan má silně alkalickou reakci a v místech, kde v rámci postřiku došlo k dlouhodobému styku postřikové jíchy s povrchem rostlin, dochází ke spálení, což se u listů, konktrétně na jejich spodních okrajích, projevuje zaschlými nekrózami a u bobulí pak zkorkovatěním povrchu v místech, kde se delší dobu udržely steklé kapky. Problém u Vitisanu je ten, že z kapek postřiku, které neskanou a udrží se dlouho na rostlině, se začne postupně odpařovat voda a koncetrace louhu v nich postupně narůstá. Takže dochází k popálení (poleptání), jehož důsledkem jsou nekrotická poškození zasažených částí povrchu rostlin. Ale nevypadá to tak, jako na fotkách vašich hroznů. Nedochází při tom ihned ke scvrkávání bobulí! Teoreticky je možné že Vitisan nějakým způsoben zreagoval s vámi použitým listovým hnojivem, čímž došlo k tomuto poškození ale moc tomu nevěřím. Spíš bych hledal příčiny jinde a zaměřil bych se na stav třapin a výživy keřů.
Otázkou je, co je to „mikrovinař“. Pokud máte jen pár hroznů, lze bobule oddělit z třapin ručně. Prostě je ručně otrhat. Jako mikrovinař amatér jsem to taky tak dělal, je to sice dost pracné, ale precizní (kromě třapin odseparujete i všechny nečistoty, hmyz a hliloby). Dovedu si takovou práci v jedné osobě představit pro sklizeň do velikosti cca 30 kg (…50 kg). Pokud už máte mlýnek, lze třapiny oddělit pomocí síta s vhodnou velikostí ok, tak aby jimi pomačkané bobule propadly a třapiny zůstanou na sítu. Nejlevnější mlýnkoodzrňovač s ručním pohonem, např Grifo DMA, se dá běžně koupit za cca 5 500,- Kč.
Jako mikrovinaři bych vám poradil třapiny z rmutu odseparovat jak pro červaná, tak i pro bílá vína před lisováním. Důvod je ten, že my, mikrovinaři se odlišujeme od velkovinařů kvalitou svého produktu. My se totiž se svým vínem můžeme při jeho výrobě pěkně pomazlit a dát mu veškerou potřebnou péči. A nehoní nás čas ani peníze. Naším cílem je kvalita, nikoli kvantita. A naše vínko to pozná a náležitě ocení.
Myslím, že Blauburger nebude v JČ kvalitně dozrávat, je to na zdejší podmínky příliš pozdní odrůda.
No, já jen na okraj a snad se nikdo neurazí, postřikovač je to, co má čerpadlo a stříká pod vysokým tlakem z trysek. To, co má ventilátor a stříká proudem vzduchu z rukávu s difuzorem, je rosič.
Ať si stříká každý, jak uzná za vhodné a čím uzná za vhodné, důležité je, aby byl pokud možno každý list pokrytý aplikační kapalinou rovnoměrně a z obou stran a to tak slabou vrstvou, která se na listu udrží a nesteče. Toto je samozřejmě teorie, platná pro většinu přípravků (u některých přípravků stačí postřik jen na jednu stranu listu), ale každý by měl svou techniku vyladit tak, aby se ve výsledku této teorii co nejvíc přiblížil. Jinak buď mrhá, nebo naopak stříká se sníženým účinkem.
Máte pravdu, dá se to takto dělat jen „v malém“. Tímto mechanickým způsobem výskyt puklic ale pouze omezíte, ale nikdy si jich takto definitivně nezbavíte. Na puklice pod štítkem slušně funguje olejové emulze a hlevně však tvrdá chemie pro savý hmyz, kterou samička pozře sáním. Nezafungují kontaktní přípravky. Ideální je postupně aplikovat všechny možné metody.
Opravuji -špatně jsem uvedl Formitox LN, správně mělo být Maxforce LN.
Ano, jsou to puklice. Velmi úporný nepřítel! Jarní Sulka je skoro neúčinná. Puklice přezimují v puklinách borky, kam se aplikovaná postřiková látka nedostane, a proto má předjarní postřik 5% Sulkou pouze omezující účinek. Na dospělce, kteří se po narašení pupenů již rozlézají po réví, je účinnější postřik olejem (např. Biool) a to těsně po vyrašení (optimální je fáze listových růžiček). Proti červcům a tedy i puklicím se v maloprodeji prodává přípravek Puklistop, kombinující dva přípravky, Mospilan a Karate(+ smáčedlo). Ty už mají systémový účinek. Pokud máte větší vinohrad, lze tutéž sestavu přípravků sestavit shodně z větších balení. Proti mravencům je vynikající Formitox LN (růžové granulky), ovšem je nutno jej chránit před vlhkem např. pomocí improvizovaných zastřešených krmítek. Optimálním řešením je postupně a pečlivě aplikovat všechny výše zmíněné přípravky a to ve dvou sezonách po sobě. A samozřejmě, pokud máte menší výsadbu, vhodné je průběžné mechanické odstraňování zakuklených jedinců (samičky ukryté pod štítkem). Puklice na révě jsou jinak velmi těžko zničitelný prevít.
Jestli jsem si všiml dobře, tak ten „šikmooký hacker“ útočí pořád stejně – jakožto robot si udělá registraci, založí nové diskusní téma a do něho vloží jeden nesmyslný příspěvek. Čili on neumí připojit svůj příspěvek do již existujícího diskusního vlákna. Tak mu zkuste ztížit možnost jednoduchého založení nového vlákna třeba tím, že jako ochranu proti útočníkům toto podmíníte odpovědí na jednoduchou otázku.
Např.: Jak se jmenuje víno, které není bílé ani růžové? Vaše odpověď: „…… „.
A když do slovní odpovědi dokážete zapojit i českou diaktriku, je zahraniční hacker nahraný. Kontrolní otázku můžete časem měnit. (Berte to jako laický návrh – nejsem ajťák :-)).
Nevím, jestli je tím hlavním problémem udělat si jednoduchou registraci. Ony totiž jaksi ani nejsou dotazy a když nejsou dotazy, nejsou odpovědi. Staří zkušení vinaři se asi ptát nebudou. Nechápu, proč si správce stránek nezajistí účinnou ochranu proti systematickým opakovaným útokům nějakého šílence na diskusní fórum. Copak správci a provozovateli stránek nevadí, že se mu to tady rozpadá????
Protože moje víno je hodně temné, s originální titrační zkumavkou se to určuje velmi špatně. V rámci řešení problému mne napadlo místo zkumavky k vyhodnocení změny barvy použít tenkou „kapiláru“. Našel jsem doma dvě skleněná ušní kapátka (= kapátka pro nakapání léku do ucha). Kapátko je vlastně tenká skleněná trubička s možností nasát/odstříknout. Do prvého kapátka jsem nasál původní víno a do druhého titrační roztok ze zkumavky. V této tenké vrstvě lze okamžik ztmavnutí vína současným porovnáním obou vzorků na světlém pozadí relativně úspěšně zaznamenat. Pokud v průběhu testu ke ztmavnutí ještě nedojde, odstříkne se testovaný vzorek z kapátka vždy zpět do titrační zkumavky a přidá se další dávka titrační kapaliny, atd…
No, jestli je účelné hubit padlí i ve fázích po uzavření hroznů, záleží na filosofii pěstitelově. Jsou i tací, kteří se snaží mít své keře zdravé celoročně, od vyrašení až po opad listů. Ale to je myslím vedlejší. Hlavní otázkou je, jestli AQ10 vůbec funguje.
Tak pište, pište, už se těším(e). Já jsem mezitím využil nevlídnýho podzimního počasí a taky jsem o tom cosi sesmolil:
http://www.otavskavinicka.cz/clanky/pokusy—omyly/zkusenosti-s-aq10/zkusenosti-s-aq10.html
🙂
© 2016-2022 wine.cz – Všechna práva vyhrazena