Vin_Jc

Vytvořené odpovědi

Aktuálně je na stránce zobrazeno 5 příspěvků - 1. až 5. (celkem z 5)
  • Autor
    Příspěvky
  • odpověď na: #205724

    Vin_Jc
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Pozorně jsem si přečetl celou diskusi a postrádám faktor výšky stěny, případně počtem listů na letorostu. Změpisná šířka určuje úhel dopadajících slunečních paprsků na zem. Tento údaj společně se sklonem svahu vinice je pro oslunění celé listové plochy určující při dané výšce stěny pro rozestup meziřadí. Například na Grébovce je svah tak strmý, že si mohou dovolit meziřadí uzké, jako v jižněji položených lokalitách. Pokud chceme mít kvalitní hrozny, musí vinice splňovat nejen dostatečnou půdní výživu, ale i vysokou schopnost asimilační. Tím budou i keře odolnější vůči mrazům, plísním apod. Ono je to vždy spjato s konkrétní odrůdou pro konkrétní torrior, takže ty tabulkové údaje v knize p. Pavlouška vznikly na konkrétních vinicích a jen upozorňují na souvislosti a vazby, není to žádné dogma. Z vlastní zkušenosti jsem poznal i rozdíl mezi projevem 1-2 roky vysazené odrůdy a projevem za další třeba 4 roky. A co se dá dělat s nevhodně založenou vinicí?


    Vin_Jc
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Neměl jsem v úmyslu coby žák zpochybnit zkušenosti Bredika (svého učitele) s odrůdami Rondo, Nero a Marquette, ale upozornit na vliv terroir právě na tyto odrůdy, které byly zmíněny jako interspecifické odrůdy do nevinařské oblasti královéhradecka, kde mám minivinohrádek. Rondo jsem po několika sezónách zrušil pro velmi bujný růst, náchylnost na padlí a nízké cukry. Nero u mě rané velice chutné, větší semínka mi nevadí a pro víno jen dobře. Proti plísním vysoce odolné, lze bez postřiku (někdy jen hrozny proti plísni šedé), růst střední, plodnost nutno redukovat. Citlivé na deficit Mg. Obecně nenáročná odrůda. Marquette v mých podmínkách asi jediná moštová odrůda, která dozraje ke konci září a má i dle zahraničních pramenů ambice na kvalitu. Růst je bujnější, proto jsou nutné větší rozestupy od kmínků. Moje chyba byla hustší spon (Na chladném severu USA pěstují ve sponu min. 2,5 m), proto jsem redukoval na 1,9 m a prospělo to. Plodnost 2-3 hrozny (120-150g)na výhon s výborným vyzráním. Pravdou je, že výhony rostou všemi směry, ale to lze do značné míry eliminovat vodorovným kordonem, kdy se ponechají jen očka správnám směrem. Raší brzy, tak ji mohou poškodit jarní mrazíky, ale rychle obrazí z náhradních oček a úroda je pouze zpožděná, nikoliv snížená. Má ovšem vysokou odolnost proti mrazu ve dřevě (-35°C) to až udeří jednou mrazy -25°C které ještě pamatuji, ale révu jsem něměl. Perenosporu jsem nikdy nepozoroval, padlí jen mírně a stačí 1 postřik. Odrůdu Marquette ocení každý hobík z nevinařské oblasti, který chce mít vlastní dobré červené. Výše uvedené jsem napsal jen proto, aby bylo zřejmé, jaký význam a vliv má terroir ne odrůdy, které mám od Bredika a jak jsem tyto odrůdy viděl několikrát na jeho viničce u domu a na své minivičce ve stejné době a že se zmíněné odrůdy dají úspěšně pěstovat v nevinařské oblasti, i když to není tak snadné, jako na jihy Moravy.


    Vin_Jc
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Reaguji na příspěvek Molla v hodnocení PIWI odrůd Marquette a Nero pro nevinařské lokality. Autora oceňuji pro jeho velké odborné znalosti, ale v tomto případě se hluboce mýlí. Pravděpodobně nemá s těmito odrůdami vlastní zkušenost a uvádí zkušenosti pouze jednoho vinaře. Zmíněný zkušený a věci znalý Bredik ruší Nero pro malé bobule a větší tvrdá jadýrka, tedy z hlediska odrůdy stolní. Tato odrůda je ale univerzální, dost raná a velmi chutná. I v neviřaských oblastech brzy dozrává, dosahuje solidní cukry 24 CNM a má velice málo kyselin. Proto je vhodná do kombinace s Marquette. U této americké odrůdy potvrdím zkušenosti Petricka s vysoce mrazuodolnou odrůdou Marqutte. U Bredika se této odrůdě nevedlo, málo plodila a dle mého posouzení ji trápilo padlí a málo rostla. Holt každé místo nesvědčí každé odrůdě. Jemu se např. daří Rondo, já ho rušil pro nízkou cukernatost a příliš bujný růst. Marquette je dle mých zkušeností velice odolná proti plísním a mrazu, plodná často 3 hrozny na výhon 120-140 g, nechávám většinou 2 hrozny. Běžně dosahuje cukry 25-28 CNM. Je škoda, že tato odrůda je zavržena jen proto, že se jí někde nedařilo. Zahraniční zkušenosti na víno jsou pozitivní, vyšší obsah kyselin se řeší vhodnou technologií, případně jako v mém případě kupáží Marquette + Nero. Kdo by chtěl dělat solidní vlastní vyvážené temně červené víno s fialkovým nádechem v nevinařské oblasti, může to zkusit a bude ho mít každoročně jako je tomu v mém případě. Nechť mi Moll odpustí, že s ním nesouhlasím a že vlastně dělá zmíněným odrůdám medvědí službu.

    odpověď na: #170454

    Vin_Jc
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Ten titrační SO2 – reagenz se přidává jak dlouho? Když se změní odstín, když je roztok neprůhledný, nebo až zčerná? U temně ruděfialové jak píše Wimpi je to zásadní. Wimpiho kapátka, či vlastamanovo naředění určení změny odstínu určitě zpřesní! Neprůhledná ještě neznamená černá a jaká je černá? O tom se vedou dlouhé diskuse od doby co se objevily ploché televize. Neprůhlednost, nebo zčernání je totiž dost pofiderní, protože je subjektivní (JandaS píše, že je to o oku) a ještě ovlivněné intenzitou osvětlení! Porovnával někdo výsledky svého měření s výsledky laborky, nebo přesnějšího přístroje?

    odpověď na: #170392

    Vin_Jc
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Spíš než o zraku je to o pozadí na které koukáš přes tu zkumavku. Zjednodušeně řečeno:
    1) Čím světlejší pozadí, tím vyhodnotíš vyšší obsah SO2
    2) Čím intenzivnější pozadí, tím vyhodnotíš vyšší obsah SO2
    Ale nejen pozadí, také samotné prostředí ovlivňuje oko při vyhodnocení.Možná nejpodstatnější jsou vlastnosti měřeného vzorku!
    3) Čím hustší a tmavší víno, tím nižší vyhodnotíš obsah SO2
    Z výše uvedeného je zřejmé, že tato vysoce subjektivní metoda je hodně nepřesná a pro červená vína skoro nepoužitelná!

Aktuálně je na stránce zobrazeno 5 příspěvků - 1. až 5. (celkem z 5)