Zdravím Vás, v tom uvedeném pořadí, byť je doporučováno, vidím tyto problémy.
1) Mostgelatina po bentonitu dává znova do vína bílkoviny.
2) U Mostgelatiny je uvedena teplota min. 15°C, což je pro mošt při odkalování docela dost nebo na hraně.
Bohužel mostgelatinu nemůžu použít ani zároveň s enzymy, protože rmut chladím a dostávám se na teploty kolem třeba 12°C, takže mostgelatina opět nebude zabírat. V příštím roce zkusím do moštu místo mostgelatiny používat PVPP na odstranění hořčin – předpokládám, že PVPP není tak náchylné na teploty. Ještě jsem uvažoval, že bych dával PVPP pak až do kvasícího moštu nebo tam dávat tu mostgelatinu, kdy teplota kvasícího moštu je patrně nad 15°C a měla by už fungovat. Jenže zase tam dávám bílkoviny, které bych musel pak bentonitem opět navázat.
Přijde mi, že je teď ten trend s tím PVPP. Dával jsem jej do hotového vína pro odstranění hořčin, ale nezdálo se mi, že to nějak pomohlo. Spíše to sebralo barvu a aromatiku.
Zdravím Vás, chtěl bych se vrátit k dotazu ohledně obecného postupu při odkalování při použití enzymů, Mostgelatiny a Bentonitu (Seporit Pore-tec). Můj postup byl ten, že jsem nejdříve použil odkalovací enzym spolu s Mostgelatinou (mají stejný náboj) a po cca 5 hodinách jsem použil Bentonit (s opačným nábojem, jelikož deaktivuje enzym – bílkovina). Nyní jsem ale četl, že postup by měl být patrně tento: nejprve se přidají enzymy, po cca 5 hodinách se přidá Bentonit a pak po chvilce Mostgelatina. Chtěl jsem se tedy dotázat na Váš „osvědčený“ způsob. Je mi jasné, že dalšími faktory jsou teplota a pH resp. obsah kyselin
Díky za rady Romec
Zdravím Vás,
děkuji za rady:
dotaz pro Kodak: jaká byla dávka Mostgelatiny do vína (100ml/hl)?
dotaz pro Dall: jaká byla dávka PVPP (3 x 80 g/hl)?
Děkuji
Romec
Zdravím Vás, chtěl jsem se dotázat p. Kodaka na výsledek vína, kdy PVPP přidal do moštu. Zdali je to znát na obsahu hořčin v mladém víně. Nejvíce hořčin mám v Mullerce – letos jsem zkoušel přidat do konce kvasícího moštu PVPP v množství 25g/100l, ale hořčiny tam stále jsou (myslím si ale, že to malinko pomohlo) – do stočeného vína jsem přidal další dávku 14g/100l – tak uvidím výsledek. Nevím kolik se může toho PVPP přidat, tak, aby to víno ještě sneslo. Musím udělat vzorkovací sadu.
Zkoušel jsem v malém vzorku použít kupzit a smrádek je pořád, takže z toho usuzuji JMF – jen je mi divné, že se to rozjelo když mám volné síry cca kolem 40-50mg/l.
Chtěl bych se Vás ale dotázat na tu kyselinu mléčnou. Já pro zvýšení kyselosti (snížení pH) používám „ostrou“ kyselinu vinnou (a to hlavně před kvašením do bílého moštu, v případě když je málo kyselin – třeba tento rok 2018), která se pak ve víně časem vysráží do vinného kamene. Máte z vlastních zkušeností porovnání mezi vinnou a mléčnou? Třeba do moštu používat vinnou a do vín mléčnou? Díky za každou radu resp. zkušenost Romec
Zdravím Vás, patrně mám letos stejný problém v Mullerce – smrad jakoby po kapustě/kysaném zelí a stále jemně perlí – také to přisuzuji JMF. Také se mi nezdá, že by to byla sirka. Nechám to dobublat, pak to nechám alespoň dva týdny vyvětrat – pak stočím a zasířím – uvidím co z toho bude – možná ještě pak před stočením použiji přípravek Redulesss, kde píšou, že snižuje nejen sirku, ale i merkaptany. Letos se mi zdá obecně, že bílé vína nemají nějak aromatiku (psalo se o tom i ve Vinařském obzoru) takže uvidím co z toho letos bude 🙂
Moc jsem Vám nepomohl, ale aspoň v tom nejste sám 🙂 a pokud na něco přijdete, prosím o radu.
Romec
Zdravím Vás,
děkuji za odpověď a za radu, nicméně nechápu Váš dotaz: Když už si dáváte práci s JMF proč rovnou nezkontrolujete i sirku? Jak jsem psal – ve víně mám sirku. Metodiku, kterou popisujete jak se rozpozná, znám. Má otázka směřovala na další postup s vínem, který má sirku a chystám JMF. Použil jsem co možná nejnižší dávku kupzitu – víno jsem na druhý den stočil z těch nejhrubších kalů a nechal pouze ty jemnější – přidal bakterie – nyní je to cca týden a víno jemně perlí (ve víně bylo 0,8g/l kyseliny jablečné) a sirku tam necítím a uvidím jak se bude dál vyvíjet. Před několika lety jsme v laboratorním cvičení stanovovali obsah mědi ve víně (ať už vlivem postřiků nebo právě přidaným kupzitem). Výsledek si již přesně nepamatuji, ale bylo to tak zanedbatelné, že si nemyslím, že bych se měl toho přídavku mědi nějak obávat – navíc když červené víno u nás zraje alespoň dva roky v sudu. Myslím si, že je to lepší způsob než víno promíchávat a vyhánět sulfan.
S tím předcházením vína před sirkou. Mechanismus sirky ovlivňuje celá řada faktorů a myslím si, že se stále neví, co přesně tu sirku nastartuje (tvrdilo se , že je to hygienou – nicméně dle mého je to jenom jeden z mnoha faktorů). Myslím si, že se snažím té sirce předcházet, ale prostě hold příroda je mocná a někdy to nevyjde. Proto byl i tento dotaz, protože jsem s tím neměl zkušenost. Rád bych se Vás tedy ještě dotázal, zdali máte nějaký osvědčený postup jak té sirce u červeného vína předcházet? Ještě jednou bych Vám chtěl poděkovat za radu.
Do moštu před kvašením jsem přidal tanenol blanc. Možná jsem měl tu jednu dávku rozhodit na dvě části – před kvašením a v průběhu kvašení. To dáváte do bílého souhrnně všechny uvedené taniny vč. rouge (který je pro červená vína) nebo do různých vín dáváte vždycky jenom jeden druh taninu? Také jsem zkoušel několik kvasinek – a v některém ročníku jsou parádní a v druhém ročníku už zase ne. To chlazení musí být paráda a na vínech docela znát. Také mám rád aromatická vína, byť je to na koštech někdy hodnoceno jako chyba.
Máte odsledován nárust pH přidáním kyseliny vinné v poměru s kyselinou mléčnou? Údajně do bílého moštu se pro zvýšení kyselin má přidávat směs kys. vinná + kys. jablečná (cca 1:1).
Zdravím Vás, děkuji za info – přesto bych na Vás měl ještě pár dotazů.
1. Taniny před koncem kvašení – do moštu byl přidán galický tanin + ke konci kvašení jsem použil Trenolin Bukett. Těch taninů je spousty, můžete mi nějaký Vámi osvědčený poradit? Jinak používám do vína po první stáčce tanin Limousine (dříve jej nechci používat, neboť občas při vínech, která se nechtějí čistit používám HausenPastu s Klar solem a ty berou i taniny).
2. Kyseliny – kyseliny jsem před začátkem kvašení upravil na hodnotu 7g/l
3. pH – stále zvažuji nákup pH metru – můžete mi nějaký opět Vámi osvědčený pH metr doporučit? Jaké hodnoty pH jsou pro mošt a víno?
4. Bohužel nevím jak mám ve svém malovinařství udržet kvasící mošt na 18°C.
5. Je pravdou, že jsem letos nepoužil kvasnou zátku – tak to je i možný důvod – jinak kvašení dle mého nebylo až tak bouřlivé.
Ještě jednou díky a omlouvám se za obtěžování
Romec
Zdravím Vás, chci se dotázat jak postupujete v případě, že má víno před JMF sirku – použijete nejdříve kupzit – víno stočíte z kalů a poté aplikujete bakterie?
Díky za rady.
Romec
Zdravím vás, dával jste pouze PVPP nebo společně i s např. Most Gelatinou. Kolik dáváte toho PVPP popř. želatiny? Někdo doporučuje dávat PVPP do kvasícího moštu – i z důvodu dokonalého „přírodního“ rozmíchání vlivem kvašení.
Děkuji za info a velmi si vážím Vaši odpovědi a snahy mi pomoci. Buničinu jsem po cca 6 letech co mám problémy s odkalením děvínu použil také (s ostatními odrůdami problémy nemám) – vyzkoušel jsem snad všechny možnosti, letos zkusím ještě neodkalený mošt zchladit pomocí PET lahvích. Nicméně jsem chtěl ten problém vyřešit tak nějak elegantněji resp. najít příčinu proč vzniká u této odrůdy tolik kalů. Chtěl jsem se Vás ještě dotázat na tu „gázu“ co máte přehozenou přes ten pres – je to nějaká speciální tkanina, kde se případně dá koupit?
ještě jednou díky
Romec
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem resp. obnovou dotazu na odkalování děvínu – tak, aby nezůstalo po odkalení cca 50% kalů (i při použití odkalovacích enzymů). Děkuji za rady Romec
Zdravím, pokud do zkumavky s vínem „nakapete“ 1ml Reaganzu bude to znamenat, že ve víně máte volné 10mg/l SO2. Abyste dosáhl obsahu volné 40mg/l SO2 musíte navýšit síru o 30mg/l. Teď záleží na tom kolik toho vína (l) máte a co používáte za přípravek (pyrosulfit, kapalná síra), protože každý přípravke „dává“ jiné množství síry. U pyrosiřičitanu draselného přidáním 2g na 100l navýšíte volnou síru o 10mg/l.
Zdravím, p. Horst má pravdu – slovo „volná“ je v návodu špatně uvedeno. Jedná se o celkový přídavek SO2, z toho se něco naváže a něco zůstane ve formě volné SO2.
© 2016-2022 wine.cz – Všechna práva vyhrazena