roman123

Vytvořené odpovědi

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (celkem z 48)
  • Autor
    Příspěvky
  • odpověď na: Nová výsadba vinohradu #232224

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Zdravím Vás Pavle,
    sazenice můžou do země už i v lednu (záleží na síle mrazů), v tuto dobu bez problémů zasadit. Vyvrtat díry zemním vrtákem, klidně hlubší, nasypat vrchní vrstvu ornice (bacha na kompost, někdy se pak kořenům nechce z díry), vložit sazenici, zasypat ornicí kořeny (můžete hůlkou pěchovat), trochu vody at si to sedne (nesmí zůstat u kořenů vzduch!!!), nasypat trochu cereritu/NPK a dohrnout spodní vrstvou hlíny. Prolít vodou a zahrnout celou sazenici kopečkem hlíny, jako ochrana před mrazíky, no a po zmrzlých opatrně odhrnout ať nevylomíte vyrašené pupeny.
    Solaris je dobrá volba, muscaris je o něco pozdější a má víc kyselinek ale poroste taky dobře.
    Já už jsem sadil nožním štycharem, zemním vrtákem, hydrovrtem a dnes sázím mini bagrem. Záleží na typu půdy, přípravě půdy a na počasí během roku.
    Když se něco nechytne tak se dosadí.
    Registrovaná vinice u Prostějova 2600 hlav.
    Práci zdar.
    Roman

    odpověď na: #210715

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Zdravím z Hané, Solaris 22-23, loňská výsadba.

    odpověď na: #208293

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Kdybych nepořídil kapkovou závlahu tak po výsadbě minulý rok bych o všechny sazenice přišel. Používám izraelský Netafim. Neznám lepší sys. zavlažování než kapkou, jedna dírka dá za hodinu 0,6 L vody. A hlavně na jedno místo a vsakuje do hloubky. Zapínám jen když je potřeba.

    odpověď na: #207937

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Přesně tak zalévám jen v době sucha a nebo v určitých fázích růstu vinohradu. Hnojení na list je jen doplňkové. Podle mě je hnojení kapkou jedno z nejefektivnějších.

    odpověď na: #207900

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Udělal jsem si rozbor půdy před výsadbou a doplnil prvky, loni bylo velké sucho a kmínky reva neudelala, tak chci podpořit rust kořenů a výhonů.

    odpověď na: snížení barvy u růžového #205286

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    ještě pomůže vymrazit víno. Těď o víkendu má být v noci ještě pod nulou.

    odpověď na: #205103

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Minulý rok jsem sadil nový vinohrad. Bral jsem sazenice od tří dodavatelů. Nejlepší sazenice má Plaček od Znojma. Pak jsem bral z Pemagu a taky výborné a sevar a laurot od Osičky z Bílovic, ty sazenice byly už na pohled o třídu níž ale rostou taky.
    Hodně též záleží na způsobu sadby, v tomto období veder určitě doporučuji hydro vrtem.

    odpověď na: #202663

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Včera jsem filtroval milerku po čiření bentonitem a PVPP,
    zbytek vína s kalem jsem si překapal přes ubrousky a že si ho dám večer. Po prvním loku jsem to vylil, neskutečná kovová pachuť. A přitom v milerce žádná podobná pachuť není. Proč to píšu.
    Ewing97 – to víno s kovovou pachutí vyčiřit Nacalitem (bentonit) a dávkou 10g/100l PVPP. Před finální filtrací/přetočením z kalů, ještě dvakrát rozmíchat kal. A myslím, že bude znatelný pokrok.

    odpověď na: #202269

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    A nemohl tam být ještě kontakt moštu s kovem?

    odpověď na: #202039

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Každá firma, která se věnuje servisu klimatizací Vám postaví klimu do sklepa. Budete chtít repasovaný kompresor a výměník. Oni vám řeknou přesně jaký je potřeba výkon a náklady za provoz. Mě vyšla na větší sklep 23000,- a mám ji zaplou červen-září. Ventilátor od výměníku/chladiče se točí pořád a čidlo hlídá kdy sepne kompresor a kdy vypne. Zároveň to pěkně vysráží vlhkost.

    odpověď na: #201986

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Souhlasím s Kodak, jen jako první bych odstranil zdroj, tedy kvasnice, potom Desulfin/Kupzit.

    odpověď na: #201732

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Hořčinky u zdravích vín mohou být způsobeny neharmonickým obsahem některých netěkavých fenolických látek.
    Fenolické látky
    Přírodní fenoly a polyfenoly jsou ve vínu zastoupena velkou skupinu několika set chemických sloučenin, které ovlivňují chuť i barvu. V plodech vinné révy jsou hlavními zástupci fenolických látek tzv. flavonoidy a z nich pak především skupina flavan-3-olů, zvaných katechiny. Červená vína mají vyšší obsah fenolů než vína bílá. Množství fenolů v hroznech révy vinné je dáno —- intenzitou slunečního svitu.
    U zcela nekyselých vín se zbytkovým cukrem, může jít o bakteriální hořknutí vína.
    Teď praxe:
    zelené práce-Východní strana max 2-3 listy, západní – 1-2 listy pryč. Hnojení – nejlépe přes kapkovou závlahu rozpustná hnojiva, Izraelci z pouště udělali vinice, závlaha NETAFIM + dávkovač hnojiva. Nebo kravský hnůj a v meziřadí/ob jedno Green mix bio. Sběr při fenolické zralosti – důležitý obsah kyselin v hroznech, nejen cukry. Nenechávat naležet, oddělit poslední část při lisování. Mošty dokyselit, tovární kvasinky, výživa ve dvou dávkách. Řízené kvašení. Po dokvašení stočit z matky. Hned čerpadlem zamíchat sůl + želatinu a po chvíli clarsolsuper. po týdnu až třech filtrovat, Becopad lze po ucpání propláchnout reversem a pokračovat ve filtraci. Takto jiskrné víno má příjemné ovocné tóny. V případě setrvání hořčinky upravit kyseliny – přidat kys. mléčnou a u suchých vín hroznový koncentrát. a PVPP použít jako poslední. Nejlépe vyzkoušet na vzorku vína.

    odpověď na: #201555

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Jak říkáte, kyselina vinná je ostřejší. Dávám ji do moštu před kvašením. Když například potřebuji zvednout kys. ze 4 na 6, tak dám 50% vinné a 50% mléčné. Ta je jemnější. Potom do vína, když je potřeba, již dávám jen mléčnou.

    odpověď na: #201538

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Jestli je ve víně cítit zelí/kapusta, mohla by to být JMF. V případě, že probíhá za špatných podmínek (teplota pod 17C, zbytkový cukr, vysoké PH)tak vedlejším produktem jsou výše popisované smrady. V momentě kdy JMF zastavíte sírou tak tam vše uzavřete a dá se říct že na věky.

    Co bych udělal já:
    koupit si testovací přípravek na sirku, do vína ve skleničce nakapete ten přípravek, zamícháte a jestli ten smrad zmizel nebo zeslábl, je to sirka. Vyléčit kupzitem, přefiltrovat 20kama deskama, zasířit a nechat v klidu. Jinak je to JMF.

    V případě JMF – určitě stočit z hrubých kalů, zahřívat nad 17C, v případě vysokého PH bych přidal kys. mléčnou, klidně na 7.5-8. A hlavně nechat běžet. pPo skončení min 14 dnů nechat být, to je doba kdy vyprchají ty smrady a až potom zasířit. Hlavně louhem/sanatonem vydesinfikovat hadice, koštýř a pod. at si to nezavlečete do všech vín.
    Každý zásah se dá odzkoušet v menším množství a porovnat!!!
    Držte se,

    odpověď na: #200349

    roman123
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Dávám do různých vín max dva druhy taninů. Zatím nemám pevně daný recept, každý rok seženu jiné suroviny, tak zkouším.
    Dělám i to, že když mám tři dvoustovky s jedním moštem tak každou zakvasím jiným druhem kvasinek a pak sleduji ty rozdíly.
    To chlazení je opravdu šupa. Teď zkouším RR s cryarome kvasinkami a teplotou kvašení 12-13 stupňů.
    Přesně od sledován nárůst nemám, nějakou dobu to trvá než se PH upraví a já dělám vše pro to aby mošt hned kvasil a potom už to není přesné.
    S kyselinou jablečnou zkušenost nemám, už pro to, že je z těch mnoha druhů nejostřejší a většinou se snažíme již na vinici aby jí bylo co nejmíň.
    Spíš se podívám na kys. metavinnou.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (celkem z 48)