moll

Evidentně nějaký hmyz. Z fotky víc nepoznáme – lupa? Na mšice je brzo – roztoči?

Zásadně se používá pivo, protože na rozdíl od sirupu neláká včely. Ty vinohradu neškodí (doloženo u soudu snad už za Marie Terezie) a celkově je považujeme za užitečné. Ale dnes už i to pivo musíš vosám dosladit.

Obvykle bílkoviná čiřidla, jako je vyzina, bílek, želatina. Nejlépe už do moštu

Nedaly, na to je norma. Dalo by se snad domluvit s školkařem, že by se se slevou vzaly přebytky, ale ty je nutno rychle nasázet.
Dá se nařízkovat podnož a druhý rok ji přeroubovat. V teplejších oblastech, jako třeba Jerez to je jediný způsob jak sází, se sazenicemi se tam nikdo nepáře.
Kde nehrozí révokaz, tam se dají sázet přímo řízky ušlechtilé odrůdy. Rezistenty zatím odolnost proti révokazu nemají, ale už se na tom pracuje.

Když je třeba chladit, většinou není třeba řešit těsnost a sterilitu, protože kvasinky jsou v plné ráži a CO2 uniká. Takže se tam dá strčit nějaké chlazení shora a jen provizorně uzavřít. 150l nádoby se obvykle nechladi vůbec, max zamraženejma PET lahvema a do 2000l lze nádobu uchladit zvenčí. Prostě přivést pramínek vody někam nahoru a nechat jej stékat po nádobě na zem a do kanálu. Vyplatí se tu nádobu omotat provázkem do spirály, aby ta stékající voda musela trochu zakroužit a nevzala to rovnou dolů.

jazykem. Cukr jde laboratorně fakt o něco hůř než kyseliny, ale jde

ad Yann: Takové terasy většinou vznikly orbou. Bát se na nich orat o trošku hlouběji je celkem zábavné. Dobýváním kořenů nejspíš způsobíte narušení podstatně větší. Na terase hned zatrávnit hranu, v Dolních Bojanovicích spádovat na 0, nebo mírně proti svahu (aby se zadržovala voda), když by přišel větší déšť, dá se opravit lopatou.

Kořeny révy bez přítomnosti kyslíku nerostou. Nakypřenou zemí proniká více kyslíku, sazenice rostou výrazně rychleji a efekt vydrží víc než sto let. Na Sádku u Třebíče nestačil kousek zrigolovat a ukazuje, o kolik je tam réva menší než v sousedství.
Černozem stačí rygolovat 40 cm, písky i metr (ale pak taky sázejí spešl metrový sazenice).
Když není rygolační pluh, oře se normálním, ale každou brázdu 2x
Pokud je třeba rychle sázet, je nutné do hloubky zásobní hnojení jen minerálními hnojivy (neodebírají kyslík) a statková jen povrchově, aby neodebíraly kyslík kořenům révy. Transport živin do hlubších vrstev pak musí zajistit žížaly a kořeny rostlin v meziřadí. Takže hned ozelenit, pokud možno plodinou co révě prospívá (nejlépe roste réva vedle hrachu), ale v suchu to může být problém.
Ještě teď by se asi dala lehce zapravit nějaká statková hnojiva, za zimu se hodně rozloží a teprve na jaře zrigolovat