moll

Je šlechtitelský směr, který se snaží vyšlechtit kopii úspěšné odrůdy s odrůdou odolnou. Provozují to zkřížením úspěšné odrůdy s odolnou. Například rakušáci se ho drží tak moc, že jiné šlechtitelské směry v podstatě odmítají. Statistika říká, že žádnou takovou úspěšnou zodolněnou odrůdu nemáme, naopak to přineslo spoustu materiálu se zajímavými vlastnostmi (Rýňák ->Hibernal), které ta původní úspěšná odrůda nemá a kvůli kterým si je oblíbí pěstitelé a další šlechtitelé. Variabilita potomstva je prostě obrovská (Zweigeltrebe, Fratava, André) a děti jsou prostě jinačí než rodiče. Naopak křížení dvou zcela jiných odrůd může dát výsledek (třeba Tritikále je vždy žito a pšenice). Rakušané mají úspěchy dost slabé a řekl bych spíš v modrých, němci mají dost „ryzlinkových“ odrůd, které jsou ale většinou aromatičtější a plnost rýňáku jen dotahují. Názvy už často slovo Ryzling neobsahují, protože tenhle šlechtitelský směr tu je už nějaké století a takové názvy jako Goldriesling (1893!) jsou už obsazené.
Odrůdu která se vám líbí si musíte najít, určitě poradí Fasora v Hovoranech, výstava PIWI v Šardicích, možná i košt v Branišovicích, Sotolář, Pavloušek na škole, případně někde náhodně. A podle původu najít kde ji sehnat.

Jde i o kvalitu, s jakou se zbavíte kořenů. Vyorávací pluh na velké, nebo JCB na menší plochy se za tu cenu fakt vyplatí. Po partách co to za menší obnos vykopou jsem viděl i něco znovu obrůst, takže nechali i kus kmínku (réva na kořenech nemá očka)

V takovém množství by bylo nejlepší jen podrtit v kýblu (dřevěný tlouk, nebo prázdnou sedmičkou) (mechanizaci jen takovou, která nerozdrtí pecky – tutifruti mlynek úplně povolený!), nechat naležet, obvykle se do druhého dne sám rozkvasí. Pokud ne, přidat zákvas z ušlechtilých kvasinek. Po 2 dnech stáhnout, vylisovat (a už máte dva druhy moštu), dosladit, nechat den dva ještě rozjet a máte burčák. V petce v mrazáku vydrží do Silvestra, v lednici dokud se nerozkvasí (i v lednici se rozjede) – max týden. Bacha na plnou PETku v lednici! Nechávejete v ní trochu místa.
A když výlisky rozdrobíte, zalijete trochou uvody, necháte zas den dva naležet, pak přisladíte, případně dokyselíte, získáte „druhák“, který samozřejmě není tak dobrý, ale většina lidí ho od „prváku“ vůbec nerozliší a tak se takový nápoj nejen nesmí prodávat, ale ani skladovat v prostorách určených pro víno!
Příklad

Odrůdy, které by se nemusely stříkat vůbec, zatím ještě nejsou. Je třeba sáhnout po starších hybridech i za cenu, že hrozen nebude mít valnou kvalitu. Kromě Baco Noir se dá použít i Noah (jahodový charvát se žlutějším hroznem, bobule snadno opadávají), Muskat Ferdinand Lesseps (u nás známý spíš jako Ananasnij, mírně ananasový charvát s zelenějším hroznem, bobule neopadávají), z červených Isabela a Othelo. Z novějšího šlechtění jsou i ranější, vhodné i horších podmínek, dostatečně velkou odolnost má Swenson red (září, výborná i když neobvyklá chuť) a Zilga (srpen, jahodová chuť).

Podle mne nějaká fytoplasma (nákaza). Bílá barva a moc ostré okraje. Utrhnout a zahodit mimo vinohrad (nebo rovnou spálit.)
Pro srovnání:
https://www.zahrada.cz/forum/reva-vinna/cervena-spala-nebo-nedostatek-horciku-228245/?kotva=cervena-spala-nebo-nedostatek-horciku-228300

https://www.zahrada.cz/forum/reva-vinna/reva-draslik-x-horcik-260104/?stranka_oblast=2

http://www.jikl.cz/472-reva-vinna

Nepustit tam ptáky a vosy. Včely nedokáží prokousnout slupku, vycucávaj jen to, co nakousli jiní (a tím jsou užitečné, jinak by to začalo hnít).

Myslet si, že obleček z ledu hřeje, je naivní. Rosení pomáhá tím, že kapalná voda nedovolí teplotě klesnout pod 0. V okamžiku, kdy zamrzne se už zůčastňuje jen sublimací (odparem přímo z pevného skupenství) čímž silně ochlazuje! Jakmile přestanete rosit, teplota v důsledku odparu prudce klesá a pokud není okolní teplota alespoň nad +0,5, škody jsou větší než na vinohradech nerosených. Rosení je dobrá metoda, jak ohřívat, ale musí se rosit až do rána. Jak dojde voda, nebo je porucha je konec.
Textilie pomáhá, igelit prý moc ne. V každém případě by měl zachytávat teplo stoupající ze země (natáhnout ho vodorovně do uličky, přichytit k dvojdrátí – vznikne vlastně nízký skleník ), dát ho ze stran na špalír je skoro k ničemu
článek mrazíky