V moštu je to v poho, protože pan Bálint přišel na to, že v moštu je vždy o 30-40 g/l navíc (kyseliny a jiné látky), tedy konstanta a stačí je odečíst. Ale jakmile začne vznikat alkohol, který je lehčí než voda, jste v pr..li (omlouvám se za neslušný výraz, ale je to tak rozšířený blud, že je třeba proti němu bojovat i takovýmto způsobem).
I když mošt je těžší než voda = má větší hustotu (cukr je těžší), suché víno je lehčí než voda (alkohol je lehčí). Cukroměr cejchovaný na glukózu v destilované vodě v něm bude ukazovat zápornou hodnotu!
A dokonce – čím víc bylo cukru v moštu (a tedy ho má víc prokvasit), tím víc bude suché víno lehčí!
Můžete si to představit, že alkohol nadlehčuje cukr.
Takže běžná praxe „nechám to prokvasit na nulu“ vede při nule na cukroměru k tomu, že se kvašení zastavuje předčasně. Víno je pak sladké a nestabilní (ale o to rychleji se vypije), ale kvas je pak předčasně vypálen.
Jediná možnost je z hustoty moštu vypočítat očekávanou hustotu suchého vína (1 °NM -> 0,6 – 0,7 % alkoholu, graf na str. 7) a nebo pravidelně měřit, vynášet do grafu a orientovat se podle dynamiky kvašení
Je šlechtitelský směr, který se snaží vyšlechtit kopii úspěšné odrůdy s odrůdou odolnou. Provozují to zkřížením úspěšné odrůdy s odolnou. Například rakušáci se ho drží tak moc, že jiné šlechtitelské směry v podstatě odmítají. Statistika říká, že žádnou takovou úspěšnou zodolněnou odrůdu nemáme, naopak to přineslo spoustu materiálu se zajímavými vlastnostmi (Rýňák ->Hibernal), které ta původní úspěšná odrůda nemá a kvůli kterým si je oblíbí pěstitelé a další šlechtitelé. Variabilita potomstva je prostě obrovská (Zweigeltrebe, Fratava, André) a děti jsou prostě jinačí než rodiče. Naopak křížení dvou zcela jiných odrůd může dát výsledek (třeba Tritikále je vždy žito a pšenice). Rakušané mají úspěchy dost slabé a řekl bych spíš v modrých, němci mají dost „ryzlinkových“ odrůd, které jsou ale většinou aromatičtější a plnost rýňáku jen dotahují. Názvy už často slovo Ryzling neobsahují, protože tenhle šlechtitelský směr tu je už nějaké století a takové názvy jako Goldriesling (1893!) jsou už obsazené.
Odrůdu která se vám líbí si musíte najít, určitě poradí Fasora v Hovoranech, výstava PIWI v Šardicích, možná i košt v Branišovicích, Sotolář, Pavloušek na škole, případně někde náhodně. A podle původu najít kde ji sehnat.
nechat růst, zastřihnout až cca 14 dní před očekávaným prvním mrazem, natáhnout k sousednímu kůlu (třeba po silonu, nebo jiné šňůře)
Jde i o kvalitu, s jakou se zbavíte kořenů. Vyorávací pluh na velké, nebo JCB na menší plochy se za tu cenu fakt vyplatí. Po partách co to za menší obnos vykopou jsem viděl i něco znovu obrůst, takže nechali i kus kmínku (réva na kořenech nemá očka)
Slunce samo je skvělý desinfekční prostředek – dobře osluněné hrozny nebývají tak napadené padlím. Navíc – osluněné rychleji osychají. Naopak – kam slunce nezasvítí, ani postřik nepomůže.
Jeden z transportních enzymů, který má na starost přesun cukru z listů do hroznů je aktivován světlem – proto mají osluněné víc cukru – ale je to jen přerozdělení na úkor ostatních.
Ale sluneční úpal je sviňa – shora, případně z jihu by něco mělo být. Rozhodně neodlisťovat po zamračeném týdnu, když začínají horka!
V takovém množství by bylo nejlepší jen podrtit v kýblu (dřevěný tlouk, nebo prázdnou sedmičkou) (mechanizaci jen takovou, která nerozdrtí pecky – tutifruti mlynek úplně povolený!), nechat naležet, obvykle se do druhého dne sám rozkvasí. Pokud ne, přidat zákvas z ušlechtilých kvasinek. Po 2 dnech stáhnout, vylisovat (a už máte dva druhy moštu), dosladit, nechat den dva ještě rozjet a máte burčák. V petce v mrazáku vydrží do Silvestra, v lednici dokud se nerozkvasí (i v lednici se rozjede) – max týden. Bacha na plnou PETku v lednici! Nechávejete v ní trochu místa.
A když výlisky rozdrobíte, zalijete trochou uvody, necháte zas den dva naležet, pak přisladíte, případně dokyselíte, získáte „druhák“, který samozřejmě není tak dobrý, ale většina lidí ho od „prváku“ vůbec nerozliší a tak se takový nápoj nejen nesmí prodávat, ale ani skladovat v prostorách určených pro víno!
Příklad
Sodný prý zanechává slanou příchuť. Draselný mají v drogerii, zemědělských nebo domácích potřebách.
Odrůdy, které by se nemusely stříkat vůbec, zatím ještě nejsou. Je třeba sáhnout po starších hybridech i za cenu, že hrozen nebude mít valnou kvalitu. Kromě Baco Noir se dá použít i Noah (jahodový charvát se žlutějším hroznem, bobule snadno opadávají), Muskat Ferdinand Lesseps (u nás známý spíš jako Ananasnij, mírně ananasový charvát s zelenějším hroznem, bobule neopadávají), z červených Isabela a Othelo. Z novějšího šlechtění jsou i ranější, vhodné i horších podmínek, dostatečně velkou odolnost má Swenson red (září, výborná i když neobvyklá chuť) a Zilga (srpen, jahodová chuť).
Na webu najdete dost
wiki
zkvaseno.blogspot.cz
Tady je vidět zralost – no trochu brzo na probírku
Dělá ho Nestarec nebo jsem ho viděl v Mikulčicích – už nevím u koho
Ale podle mne – sbírá se na něj trochu brzo a asi se ho tolik neprodá. Zato marmelády by se dalo prodat určitě víc. Nejlepší je prý z odrůd muškátových, ale i z hybridů byla úžasná – tam ty jahodové příchutě nevadí, naopak ladí. Z bílých hroznů má dost divnou barvu, vyplatí se přidat trochu modrých.
Podle mne nějaká fytoplasma (nákaza). Bílá barva a moc ostré okraje. Utrhnout a zahodit mimo vinohrad (nebo rovnou spálit.)
Pro srovnání:
https://www.zahrada.cz/forum/reva-vinna/cervena-spala-nebo-nedostatek-horciku-228245/?kotva=cervena-spala-nebo-nedostatek-horciku-228300
https://www.zahrada.cz/forum/reva-vinna/reva-draslik-x-horcik-260104/?stranka_oblast=2
Lepšího dodavatele. Přípustný je 3% výpadek, u dobrých i v suchu 1%. Nebo si snad myslíte, že máte větší sucho než třeba Maďaři? (Dělaj třeba i 1 m dlouhé sazenice, aby v písku rychleji dosáhly na vodu)
Nepustit tam ptáky a vosy. Včely nedokáží prokousnout slupku, vycucávaj jen to, co nakousli jiní (a tím jsou užitečné, jinak by to začalo hnít).
Asi myslíš plastový obal – který nechladí, tedy vlastně není chladič. Třeba tohle
Není uzavřený, takže pokud do něj nedáš vodu či led, je spíš na ozdobu. Na moravě se ale pro přenášení lahví používají sotůrky – pletené slámové tašky, nebo se obloží látkou – několik hodin udrží víno chladné.
Ale pokud je opravdu velké vedro, je lepší ovinout láhev vlhkým ubrouskem. Voda se odpařuje a odebírá velké množství tepla. Tak mohou vydržet chladné i dny.
Myslet si, že obleček z ledu hřeje, je naivní. Rosení pomáhá tím, že kapalná voda nedovolí teplotě klesnout pod 0. V okamžiku, kdy zamrzne se už zůčastňuje jen sublimací (odparem přímo z pevného skupenství) čímž silně ochlazuje! Jakmile přestanete rosit, teplota v důsledku odparu prudce klesá a pokud není okolní teplota alespoň nad +0,5, škody jsou větší než na vinohradech nerosených. Rosení je dobrá metoda, jak ohřívat, ale musí se rosit až do rána. Jak dojde voda, nebo je porucha je konec.
Textilie pomáhá, igelit prý moc ne. V každém případě by měl zachytávat teplo stoupající ze země (natáhnout ho vodorovně do uličky, přichytit k dvojdrátí – vznikne vlastně nízký skleník ), dát ho ze stran na špalír je skoro k ničemu
článek mrazíky
Co třeba Biocont
© 2016-2022 wine.cz – Všechna práva vyhrazena