moll

Vytvořené odpovědi

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 61. až 75. (celkem z 111)
  • Autor
    Příspěvky
  • odpověď na: #191409

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Není co řešit, najděte si nějakou diplomku, statistika je jasná – prudce klesá úmrtnost. Dají se s ním vypěstovat stromy i na poušti. ;o)

    odpověď na: #191408

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Je na Sádku u Třebíče, byl jsem se podívat na panenskou úrodu, odolnost slabá, zřejmě jen jeden gen, chuť hroznu není moc čistý muškát, ale jíst se dá, celkově mě jako rezistentní odrůda zklamala. Možná to napraví vínem, ale ještě jsem neměl příležitost ochutnat.

    odpověď na: Výsadba Chorvátu,popř.PIWI #171361

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Chorvátů je několik a ty nejběžnější jsou vyjmenovány ve směrnici EU, která zakazuje z nich vyrábět a prodávat víno (slovíčkaření – může se jmenovat ovocné víno). takovou vinici asi ani nezaregistrujete. Dnes už se nebojíme zdravotních následků, ale charváty se na lahvi nezlepšují, jsou jen na rychlé vypití a i některá aromata jsou jen jednorázově příjemná.
    PIWI odrůd neustále přibývá, ale totální rezistence se zatím jen hledá. Nějaké výsledky jsou, ale ne vše se dá pěstovat v ČR.
    Nejběžnější je Hibernal. Je ho tolik, že si myslím, ž eza čas bude mít problém s odbytem. Navíc je tuze citlivý v době kvetení.
    Nejžádanější je jednoznačně Solaris. Jeho rezistence je vysoká, zcela neošetřované vinohrady někdy přijdou o listy, ale hrozny zůstávají zcela zdravé. Navíc se sklízí s nebo dokonce před Iršajem, takže mimo hlavní sezónu, dokud je málo práce, neprší a hrozny nehnijí. Problém jsou jen vosy a deštivé září. Dozrává dobře i ve studených polohách, podle mne je ho chyba sázet na nejteplejších místech, tam zabírá místo pozdnějším odrůdám.
    Hodně vysokou odolnost, aspoň papírově má Souvignier gris. Zatím jsou v ČR jen první výsadby.
    V modrém je asi nejlepší volba Cabernet cortis. Je citlivější na oidium, ale víno je velmi kvalitní.

    odpověď na: #171200

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Bílé vločky určitě nejsou vinný kámen. Ten se snadno pozná podle toho, že na světle jiskří

    odpověď na: #170905

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Možná by pomohlo rozmíchávání kvasnic aby neležely na dně – cca každé 3 dny. Vmíchá se i troška kyslíku

    odpověď na: hořčina v mullerce #170659

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Pokud byla hořčina cítit už v moštu (z „připálených“ hroznů) je vhodné dát čiřidlo už do moštu. Výsledek bývá mnohem lepší.
    Pokud vznikla až při kvašení, nebo dokonce potom, je třeba nejdřív najít příčinu (moc kyslíku = nějaké nezdravé bakterie?, sud?) a tu odstranit, jinak se to bude jen zhoršovat a jednorázové přečiření zabere jen na chvíli, nebo vůbec

    odpověď na: #170598

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Vinařský zákon ti nestačí?

    odpověď na: #170006

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Pokud to máš zdravý, proč by jsi sířil mošt? Aby jsi zpomalil kvašení? Ze všech prostředků je tím nejvíc reduktivním kvasinka – rychle to rozkvaš a dokud je kvasinka aktivní, není důvod zdravý mošt sířit. Síra je dobrá pokud potřebuješ ochránit víno nebo rmut před (nesprávným!) kvašením, nebo ošetřit nahnilou surovinu, ale jinak se ji snažíme omezovat – právě proto, aby se v malém množství dala přidat do hotového vína

    odpověď na: Fortifikované víno #169675

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Fortifikované znamená „opevněné“ – ve smyslu posílené, zodolněné – tenkrát mysleli nemoci vína, protože s přídavkem alkoholu se nekazilo. Způsobů jak je vyrobit je tisíce a odvíjí se od toho čeho chcete dosáhnout. Připoměl bych, že mezi fortifikované patří i shery a vermuty. Ale nejspíše chcete vyrobit něco portského typu (to vlastně není víno, ale zastavený burčák – a může být i růžové a bílé).
    Takže:
    – alkohol by měl být co nejsilnější (aby se víno co nejméně ředilo obsaženou vodou) – 80% (ale dobrého výsledku na doma jde dosáhnout i s 50%)
    – vhodné chuti – to vždy neznamená, že se dá pít jen tak samotný
    – množství je vhodné spočítat a připravit dopředu tak, aby výsledný alkohol byl v rozmezí 16-22% – opět podle typu
    – způsobů přidání je mnoho – od jednorázového přidání v okamžiku kdy je burčák na vrcholu (dost ostrý výsledný produkt) po přidávání malé dávky během cca 14 dní (a ještě míchané půl na půl s vínem aby se předešlo šoku) každý den, dokonce s omezením přídavku při dokvášení (umožní kvasinkám se přispůsobit, zpracovat meziprodukty a spojit obojí) (hladný výsledný produkt)

    odpověď na: #169601

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Vidím, že máte brambory poblíž vína. Veliká chyba. Víno velmi ochotně přebírá všechny pachy z okolí a ten bramborový není ve víně oblíbený.

    odpověď na: Máte typ jak sledovat počasí? #168147

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz
    odpověď na: #167899

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Kuna hrozen ráda. V zastavěných částech Brna prý nejčastější škůdce

    odpověď na: #167608

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Složitější systém vedení na Solarisu neuděláte, kde není opravdu sucho roste zuřivě, má velké listy a je hustý. 60 cm výšky mu stačit nebude.

    odpověď na: #167121

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Na východ od (místo si doplňte každý sám) jde víc o množství než o kvalitu. Tady si můžeme dovolit kyselé víno ředit – hádejte – vínem málo kyselým. Voda ve víně v každém případě snižuje jeho stabilitu – takové víno je nutno rychle vypít.
    Ale zavrhovat vodu jen proto, že na ní pár podvodníků slušně vydělalo by byla hloupost! Voda dokáže mnohé víno příjemě zpitelnit! Však se stále dělá vinný střik a měl by se pít častěji. Staří řekové dokonce považovali pití vína bez vody za nerozumné, až hloupé. Ale – s ohledem na ty podvodníky – stejně tak jako ti Řekové, mísíme víno s vodou přímo před spotřebitelem, a s jeho souhlasem! Samozřejmě, mísit může i každý sám, a to i v žaludku. Pití vína bez vody, je nešvar.

    odpověď na: Vosy, sršni, hmyz #166910

    moll
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Vychytání pomůže jen když začnete dostatečně předem. Vychytáte zvědy a další už nepošlou. Pokud už ale nanáší, chytání je kapka v moři (kámoš říkal, že na jednom keři jich nasál plný sáček vysavače, a vůbec neubylo). Pomohla by jen likvidace hnízd, ale jde o chráněné druhy a chemicky by jste určitě poškodil i včely v okolí. Ochladilo se, doufejte, že už nebudou tak aktivní. Na druhou starnu – jak přestanou hodovat vosy, začnou plísně.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 61. až 75. (celkem z 111)