moll

myslím že nedostatek hořčíku. Přihnojit na list

voda, sucho, teplo, zima – a na odrůdě to je také závislé.
Pokud o odrůdě víte, že sprchává (třeba MM), na začátku kvetení zaštípněte letorosty, stačí konečky, pozdrží se růst a lépe odkvete. Pak použijte nejvýše postavený zálistek na prodloužení letorostu. Na konci sezóny často ani není vidět, kde byla zaštípnutá.

Otázka je, na co se to vlastně ptáte. Do květů nikdy ne ráno, mohou sprchnout. Révu popálí obvykle síra. Ta se aktivuje teplotou, vlhkostí a hlavně světlem (S + O3 -> SO3, katalizovaná vodou, poháněná světlem). Takže večer hodinu před západem je nejšetrnější, poledne až 16:00 je riziko popálení nejhorší.

jde vše, ale květy už budou asi v háji. Na rozšířenou plíseň nějaký systémový prostředek. Melody combi? Nastuduj třeba
http://www.bayercropscience.cz/download.aspx?dontparse=true&FileID=11
stejně si musíš vybrat z toho co je v tvém nejbližším obchodě

Mravenci jsou užiteční – až na to, že roznáší, hlídají a chovají puklice, stejně jako mšice. Na puklice nefunguje díky štítku pořádně skoro nic. Naštěstí většinou tolik neškodí. V malém je užitečné dřívko s ostrou hranou a strhávat je

Asi loni dorostly do výšky předpokládaného kmínku. To je dobré. Optimální je nechat pak horní 4 očka, (aspoň 2 kousek pod drátem) z nich letorosty použít příští rok jako tažně. Pokud už teď mají metr, ještě porostou. Předpokládám, že nemají hrozny a všechnu energii itak vloží do růstu. Pokud je zaštípnete, tak ztloustnou a tlusté dřevo se pak nejenoum špatně ohýbá, ono i v zimě snáze mrzne. A od určité míry i špatně plodí – má malou násadu, a to je pak problém. Málo zatížený keř pak zase zbytečně bujně roste a příští rok zase málo plodí. Rada, kterou jsem dostal od pan Glose, zněla: „Co naroste nahoře, naroste i dole“ (myslel úměru mezi letorosty a kořeny). I na jeho šlechtitelské vinici, na keřích bez hroznů, jsou takové letorosty pak vedené vodorovně na nejvyšším drátu a zaštípnuté až tak po 2 m. Dřevo pak lépe vyzrává, má rozumnou tloušťku a pupeny jsou správně diferencované.
Na druhou stranu Fučíkovi ženské osečkovaly vinohrad moc silně, narostly 2 cm tlusté pruty, které se navíc fazochy rozvětvily a příští rok musel zapěstovávat kmínky nové.
Jestli máte nějakou bujně rostoucí odrůdu s velkými hrozny, tak pro ně rýnsko hesenské vedení není moc vhodné – to vymysleli pro rýňák.

Pro micurinec: Je skoro jedno jakej je tlak. Když je odůda bez odolnosti, perenu (protože o tu tu jde, oidium na ní vidět nebylo) si od někud doneseš. Podle skvrn na listech (celkem velké) se dá soudit, že má jen Rvp3 a ještě ten nejběžnější typ. Na ten se zdá, že je perena už slušně přispůsobená. Takže se možná dá vynechat jeden postřik, žádná sláva. Ale pořád může mít ještě slušnou odolnost proti oidiu, ta se ten rok pozorovat nedala.

Pokud není problém s nedostatkem vody, révě asi nejlíp dělá hrách. V 70 let starých Moserových pokusech přírůstek +30% (šťovík +50% ale ten asi nedáte jako zelené hnojivo). Obilí (+0%) se přidává aby hrách neležel přímo na zemi. Vyhnojit nejlépe před zeleným hnojením. Rozklad hnoje spotřebovává kyslík a bez kyslíku v půdě kořeny révy nerostou!!! Hořčice a všechny brukvovité jsou také dobré, ale jen dokud nevykvetou. Pak prý produkují látky, které nejen likvidují škůdce, ale i brzdí jiné druhy rostlin.