moll

Nevhodně založenou vinici lze a) vyklučit, b) částečně vyklučit, každý druhý / třetí / druhý a třetí řádek (dosazování se nikomu nepovedlo), nebo nejlépe přeroubovat!

Co se týče zahuštěné výsadby – réva je rostlinou, silně proměnlivou podle vnějšího prostředí. Kvalita a sucho mají vztah – ano, ale jen mírné sucho! Michlovský uvádí hned několik příkladů úpravy hormonální rovnováhy za mírného sucha. Proto révě tak dělá dobře svah – sice odtéká, takže je suchý, na druhou stranu i gravitace pomáhá k posunu půdní vláhy z masivu – tedy málo, ale stále novou vláhu ke kořenům. Na takovém místě ani réva příliš neroste – tam si můžete dělat husté výsadby. Při přílišném suchu kvalita hroznů klesá, cukernatost může také, u některých odrůd dokonce dužina rosolovatí.
Použiju příklad vedení Gobelet. Tam kam patří, je samonosné bez letního řezu i osečkování. Protože tam narostou letorosty půl metru, víc ne. A hrozny přitom kilový! (to jsem přehnal ;o)))) U nás je neuděláte ani na ukázku – ani v suchém roce nebudou letorosty půlmetrový!
Na druhou stranu – v úrodné a celkem vlhké poloze zahuštěná výsadba poroste zuřivě a jediný způsob jak ji udržet by bylo ještě víc zelených prací. Hustá výsadba jich vyžaduje už tak víc. Bujné odrůdy je někdy problém udržet i při metrovém sponu. Viděli jste jak velký list má Solaris, ba i CC?

Římané révu v hustém sponu nepěstovali. Ten vznikl až ve středověku. A to díky množství faktorů, kdy vinice vyčerpaly zásoby draslíku a s tužšími zimami začaly vymrzat. Tak je snížili, aby se daly zakopčit. Nedělali sazenice, ve staré vinici špatně rostly, rozmnožovali pravokořenou révu hřížením a tím dostávali další keř, který plodil už tento nebo příští rok, ale caa 50 cm od starého. Tím měli mnoho keřů, které ale byly pod zemí propojeny a tvořily jeden větší a odolnější organizmus. Na některých místech se tento způsob ukázal jako životaschopný, dokoce dával o tolik lepší víno, že se tam vyplatí. Jinde vinice vymizely a vrátili se až s trojmetrovými řádky a bujnými odrůdami.
Dnes díky přípravě půdy a hnojení jsme schopni opravdu udělat i víc než 10 000 jednotlivých keřů, které na povrchu vypadají stejně, nebo i líp, jak ta stará hřížená vinice. Ale pod zemí je situace jiná. Nejsem si jistý, zda je to lepší či ne, zkušeností je zatím dost málo. I ty Glosovy vinohrady zatím mají jen pár let.
V okolí mám už dost pokusných vinohradů. A přišel jsem na zajímavé pravidlo. Ti co obešli všechny vinohrady v okolí, mají vinohrad prosperující. Ti co seděli doma a na nějaký okukování sousedů se vykašlali, je maj umírající. ;o))

Vinný kámen se pozná snadno – ty krystaly se třpití! Jiné sraženiny nikdy. Je to přirozená součást vína, vadí jen u supermarketové komerce, ve vinařských krajích se používá i při pečení buchet (místo kypřícího prášku). Samozřejmě – tu poslední láhev ze stáčky, kde je ho nejvíc nedávete zákazníkovi ani návštěvě.

Zahuštěná výsadba se používá pro vyšší kvalitu vína. Zahušťuje nejen výsadbu ale i keř = nižší odolnost proti chorobám. Navíc vyžaduje hodně ruční práce a cena vína ji musí zaplatit. Přitom chcete sázet odrůdy sice odolnější, ale zároveň s nižší cenou vína (zatím je to celkem novinka, ale přestane být a cena ještě padne). Solaris zatím považujeme za odrůdu s velkou sklizní a na rychlejší spotřebu, se Sauvignier gris zatím dost zkušeností není. Asi to nemáte moc rozmyšlené. Viděl jste někdy, jak veliký má Solaris list a jak neprostupný porost umí udělat? Fučíkovi hned první výsadbu hned první rok moc brzo osečkovali, narostly letorosty ještě jednou a kmínky z mladého dřeva byly i 2 cm tlusté! Musel je zakládat znovu.

s barvou vám nepomůže nic, kromě zasíření (mírná změna a navíc dočasná) nebo tak hrubého čiření, že se víno úplně změní. Spolehlivě k horšímu.

Nero není odrůda na červené víno, jde z něj vyrobit dobré rosé, klaret i sekt, ale červené víno asi jen velmi „lehké“. Marquette ruší i Bredík, protože má 2x více kyselin než je vhodné pro víno (a navíc ostré). Možná v teplých krajích lépe vyzraje, nebo tam mají dost jiných odrůd, které je vhodné trochu dokyselit, ale v severních oblastech je to závažný defekt.

Nejlevněji vyjde spalování – třeba i svíčky. Ale riziko požáru a CO2 je velké, mnoho vinařů přitápí elektřinou. Kolikrát stačí nechat svítit žárovku

oprava chyby, která asi způsobila tohle nedorozumění:
„zamícháte a jestli ten smrad zmizel nebo zeslábl, je to sirka“
správně je
„zamícháte a jestli se ten smrad změnil, je to sirka“

Těch smrádků tam bývá víc najednou, soustředíte se na jeden a ostatní vám uniknou
Spolehlivá metoda na odstranění není, musí se zkoušet