Odlisťování je úkon, který má především napomoci hroznům aby zůstaly zdravé. Více prostoru, lepší cirkulace vzduchu, více světla (sluníčka?). že osluněné hrozny mají více cukru? Mají, ale za cenu ztráty vody, obyčejně mají o něco menší bobule, které mohou i začít cibébovatět. Vinohrad mám orientovaný na jih. Západní stranu keřů zásadně neodlisťuji a tu východní jenom mírně a raději až koncem srpna, aby hrozny nechytly úžeh. Modré hrozny po vybarvení dokáže sluníčko zahřát na neuvěřitelné teploty.
Letos není podle mě rok na odlisťování, tedy pokud to takhle vydrží do poloviny září. Kyselina kostra vína 🙂
Aplikuji Alginure, Prev, Neemazal atd. Takže stačí montérky a něco na oči.
Patrně se jedná o listovou formu. Tu zlikviduje jakýkoliv insekticid který je určen na mšice. V bio ochraně funguje i Alginure – imunutní reakce mšičky v hálkách zabije – osobní zkušenost.
Pokud je na kořenech – vykopat a vysadit na podnoži – o tom ale asi není řeč.
Nejjednodušší je domluvit se s vinařem, aby vám nalahvoval vámi vybrané víno do vašich obalů.
Teď určitě nic netrhat. Co se vzpamatuje, poroste dál. Fotka vypadá, že to bude OK. Jenom první lístky mohou mít potrhané okraje. U nás je to podobné, květní základy ale vypadají dobře. Bylo to o prsa.
Dobrý den,
záleží na účelu, kterého má být dosaženo. Podívejte se na směsky prodávané firmou Biocont. Osobně s nimi zkušenost nemám, kdysi dávno peněz nemaje, jsem koupil travní směsku do vinic a sadů, přisypal jsem do ní trochu jetele plazivého. Na mezích pak posbíral semínka jitrocele, řebříčku a štírovníku a udělal si svoji vlastní směs. Za ta léta se mi tam dostala i šalvěj, yzop a nějaké divoké mrkve a jestřábníky.
A bylo to za pár kaček.
Asi se nejedná o plíseň ale o krystalky nějaké soli. Příčinou je vlhkost – asi nikdo nemá sklep s hydroizolací. A i kdyby měl tak pak ještě existuje vlhkost kondenzační. Prakticky neřešitelné. Krystalky pravidelně ometat.
Při zrání – tedy teď u vín 2016 nechávám síru mezi 25-30 mg. Když má víno kolem 15, už je cítit hlad po síře. Před archivací se s tím ale nemažu – ideálně 40 a to mám v podstatě vše suché.
Záleží na kvalitě půdy. Černozem nebo hnědozem – tam se efekt rigolace neprojeví. Svahy, erodované půdy, půdy na píscích atd., tak zde rigolace má svůj význam a vřele doporučuji to moc neoj…t. Raději ztratit rok přípravou než mát pak 30 let nižší výnos třeba o 25 %.
Raději 2 x vyset směsku, po první směsce dát hnůj a zásobní P,K,Mg, druhou směsku pak zapravit rigolací a na jaře 2018 sázet.
To je nějaké divné, v září už oidium nemá smysl nějak likvidovat.
Pokud se objeví v červnu a červenci důležitá je včasná aplikace přípravků – jakýchkoliv. Na rozjeté padlí pak nezabírá v podstatě nic. V bio ochraně je možné použít kokosové mýdlo + pomerančový olej, ale to už je vesměs na vše pozdě. Možná by stálo za pokus ten přípravek vyzkoušet v časném létě.
Padlí na listech od srpna později se již nijak neřeší.
Tekutá síra obsahuje mimo síry i čpavek a hodí se tak jedině na síření moštů. V čem spočívá ona ne úplná vhodnost pyrosulfitu?
Dělám to běžně, hřížence ale odděluji již druhý rok na jaře a zastřihnu klasicky na dvě očka. Zpravidla se podaří v druhém roce udělat kmínek, když je sucho tak třetím. Kdysi tu tato diskuse proběhla a objevil se tu názor, že trvanlivost takových keřů je špatná. Já tu zkušenost nemám, vše roste, plodí jako běžné keře.
Otázkou je co myslíte těma jedama. Můžete mít klasické odrůdy jako Vavřinec nebo Veltlín a s použitím podpůrných, nejedovatých, přípravků je udržíte ve vynikajícím zdravotním stavu. Frekvence postřiku je stejná jako u průmyslové chemie, ale prostředí a vinohradník mají šanci přežít.
Letos jsem zkoušel 10 % roztok mléka proti padlí. Nejsem hrdina – tak zatím jenom na růžích a ono to zabralo. Dva postřiky po třech dnech.
Zdravím,
takhle to dělám řadu let po doporučení zkušenějšího kolegy. Rmuty se až tak moc nesíří, sami si „zatopí“ – ideální pro JMF. Že se to může protáhnout až do mladého vína? No jasně, ale síra se dá přihodit už pak kdykoliv.
© 2016-2022 wine.cz – Všechna práva vyhrazena