Dobrý den,
Síra pomůže, ale pozor na vysoké denní teploty a dodržovat kocentraci. Pokud nejste příznivcem bio připadá v úvahu i postřik nějakým akaricidem, teď zasáhnete i samičky, které by jinak přezimovaly.
Ale popravdě, teď už postřiky nemají moc význam, i když ty listy vypadají asi hrozně. U roztočů rozhodují dubnové postřiky sírou. I když mám dravé roztoče, stejně je dělám. Je to lepší.
Možná si teď do vinohradu přinést od někoho, kdo má dravé roztoče, réví po osečkování. Před 3 týdny jsem si takto „přesadil“ dravé roztoče do nové dvouleté výsadby a nové lístky už jsou čisté. Takovou rychlou reakci jsem ani nečekal.
K.
Používání herbicidů na bázi růstových regulátorů dřív než v srpnu mívá takové důsledky. Podobnou zkušenost může mít každý. Letos jsem našel na několika sazenicích poškození po MCPA – přenos větrem odněkud z pole s obilím. U vás není poškození fatální, mělo by to odrůst. Použití hnojiva je diskutabilní – může účinek herbicidu zesílit. Ale já bych to riskl – listovou výživu a přihnojit ledkem.
Herbicidy nejsou žádná prča, slyšel jsem o případu kdy si někdo při postřiku spletl flašku s odlitým Roundupem. Doma to zjistil, vzal motorovou pilu a rychle všechny hlavy podřezal….
Dobrý den,
herbicid asi ne, tam by deformovanost již zůstala. Něco podobného ale může udělat postřik sírou – větší koncentrace nebo za velkého tepla.
K.
Dobrý den,
poškození herbicidy.
Dobrý den,
zkušenost od souseda: párkrát to takhle udělal a nestálo to za tu námahu. Alkohol asi z těch matolin vytáhne i látky, které nejsou žádoucí. Já bych do toho nešel.
Něco jiného je metoda, tuším používaná Italy – že do rmutu přidají asi 25 % hotového vína. Dělají to u červených vín, zejména kvůli barvě.
Možná by u toho rozkvašeného vína stálo za pokus přidat výživu pro kvasinky a nechat to dojet. Pak možná vystoupí v chuti kyseliny a nebude to tak fádní.
K.
Dobrý den,
v podstatě je to špetka specifických bílkovin. Už je nepoužívám. V malých množstvích ten rozdíl ve výlisnosti není takový a cena je celkem děsivá. Na kvalitu to podle mě nemá zas tak zásadní vliv, pokud se postupuje podle doporučení výrobce enzymu. Takže za mě zbytečnost. Lépe je dobře ošetřit rmut, případně nechat chvilku naležet a pak nepokazit rozjezd kvašení (zabránit oxidaci moštu a rychle rozjet kvasinky).
K.
🙂 Chrániče sluchu mám ještě lepší než měl Otík, ale sere mě, že od pátku večer kdy přijdeme z práce až do nedělní oběda po dědině řvou rosiče, sekačky a křoviňáky. Klidná dědina…
Draselné vodní sklo Biocont prodává. dodá draslík, zpevní pletiva a utvoří na bobulích odolnou vrstvu nepřekonatelnou pro p. šedou.
Co se týče Alginure, já si dělám víno pro sebe a Alginure se samozřejmě vyrábí dál a v Evropě se dá sehnat. Jestli by mi chtěl někdo přijít něco vyčítat, tak nechť si napřed obuje adidasky, v těch se pak rychleji poběží…..
Ale jo, letos jsem použil jednou Kumulus a teď po odkvětu Kocide a ještě ho jednou dám.
2016 v pohodě. 2015? kdy od konce srpna pršelo to shnilo jako všem okolo, resp. se sklízelo asi o 14 dní dříve. Jak jsem tu kdesi napsal, loni jsem už ze zoufalství dával na štítenku Reldan.
Necertifikované eko….
V neděli jsem se díval, jak už se objevily malé kudlanky nábožné. Na jedné hlavě jsem při řezu našel i vajíčka kudlanek. Proč si ničit vinohrad syntetickou chemií?
Používám alginure, pref b2, ekol, vitisan, vodní sklo a výživu. Jednou ročně spintor na obaleče a puklice. Dávka na hlavu 0,5 dcl se zdá jako malá, ale zachovávám samozřejmě doporučenou dávku na hektar. alginure je 1 %, pref cca 0,25, ekol min. 3%, další si z hlavy nepamatuji. Postřik směřuji hlavně do hroznů, vrcholky letorostů spíš jen tak lehce šmrncnu + se na ně dostává úlet z ostatních řádků. Vitisan do hroznů – až z nich skoro kape. Měl jsem stihl, teď oleomac, ale chci se podívat na nějakou aku konvu. Už mě ten kravál tak trochu sere.
Stříkám z obou stran. I síru na rašící pupeny. Při maximální vegetaci dávám 50 ml na jednu hlavu. To je asi jenom 300 l na hektar, ale posledních 20 let to stačilo 🙂
S puklicí švestkovou bojuji již tři roky a až nyní se snad začalo dařit. Je to pěkné svinstvo, v tom rozsahu, jak je na fotce může celá hlava během dvou let zcela odumřít. Pro révu jsou asi extrémně jedovaté výměšky, které puklice vstřikuje do pletiv révy a jejich efekt je víceletý. Dokonce jsem musel část vinohradu vytrhat a vysadit znovu.
Takže karate bych nedával – kvůli roztočům. Postřik na štítky teď němá moc cenu, puklice je prefektně chráněná. Teoreticky ji mlže oslabit Reldan. Loni jsem pak dal Reldan kolem 10. července, kdy by měli být rozlezlé larvičky na listech, kde sají a lze je takto zlikvidovat. Roztoč trochu dostal na prdel, mám dost velký výskyt hálčivců.
Letos na jaře jsem dal při rašení olej – Ekol + Spintor a Spintor chci dát ještě jednou zase v červenci na larvičky (+ obaleče, ale o ty mi ani tak nejde).
Při podlomu jsem teď našel jedinou hlavu, kde byli mravenci ti mě dovedli ke dvěma čerstvým štítkům. Ty jsem rozmáčkl…
Stále mi přetrvává problém s cca 150 hlavami, které ještě napadení puklicí nerozdýchaly. Část vinohradu se už ale dává do pořádku.
Fakt pěkné svinstvo tyhle puklice.
Dobrý den,
používám do meziřadí hořčici bílou. Je to fytosanitární rostlina, dokáže likvidovat půdní háďátka. Šlo by to skloubit i s tím hrachem – prvně vyset hrách, zadiskovat a pak vyset hořčici. Z výsevu v polovině srpna naroste do října i metr a půl vysoká.
Jo taky mě to sere. Dřív to bylo akčnější.
Dobré ráno,
to se stává celkem běžně. Pravděpodobně se rozjelo JMF. Jednou se mi to stalo i v lahvích – před lahvováním OK + trošku nižší síra, za půl roku naprostá katastrofa. V láhvi to trvalo asi rok a půl než se to dalo dohromady a teď po třech letech velmi dobré víno.
Ve větší nádobě bych tomu dal na srovnání tak dva měsíce. Pravděpodobně by pomohla okamžitá stáčka a zasíření na nějakých 35 mg volné, pokud nechcete přijít o kyselinu jablečnou.
K.
Dobrý den,
tak to je divné, to by mělo zabrat. Na hořčiny bílkovinná čeřidla fungují. Co s tím – zopakovat ve vzorku se želatinou, ta je razantnější.
K.
© 2016-2022 wine.cz – Všechna práva vyhrazena