CC

No, ačkoliv jsem si řekl že už se k této problematice nebudu vyjadřovat, tak ale – omlouvám se za to – zase musím :-)). Wimpi, ve všech nových (a možná i starých) učebnicích se u popisu té které odrůdy udává doporučený počet ponechaných plodných oček na tažni na metr čtvereční plochy vinohradu (např. 5-6 oček/m2 pro vína s přívlastkem, 7-8 oček/m2 pro jakostní vína). Nikoli počet plodných oček na keř, či na metr délky drátěnky. A to právě proto, že každý máme ten svůj vinohrad v jiném sponu. V knize PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY – MODERNÍ VINOHRADNICTVÍ od prof. Pavlouška, kterou jistě také doma máte, je na straně 198 taková tabulka. Tam je u meziřadí 2,4 m širokého optimální počet letorostů na metr délky drátěnky 12-14 !! To je 7-8 cm na 1 letorost! A to je propočítáno na zatížení 5-6 plod.oček/m2, čili vína s přívlastkem, pro jakostní vína to dělá skoro 20 letorostů! To je blázinec! Tím ten běžný vánek neprofoukne ani za zlaté prase! Čili ty počty jsem si nespočítal sám, to už udělaly pomazané hlavy dávno přede mnou. Také to Vámi neoblíbené slovo „stejný“ jsem si já nevymyslel, to tak prostě je. Můj zdravej rozum mi říká, že lepší je mít sice meziřadí jen 1,2 metru, ale letorosty hezky 15 cm od sebe. Tím větéreček profoukne ve všech 4 směrech bez problémů. Jako prevence plísňových chorob je důležité, aby vinohradem mohl profukovat větřík KOLMO na řádky, nikoliv aby byl průvan v meziřadí. To vám hrozny neosuší. No, a protože se stále bavíme o počtu letorostů na metr čtvereční, nikoli na keř, tak ano, při husté výsadbě je – jak píše Kodak – mnohem nižší zatížení na keř. Francouzi mají takový ideál, že co keř, to max 1 lahev vína (tj. max 1 kg hroznů). Ve výsledku je hektarový výnos stejný, ale spíše menší, než při „klasickém“ (jak vy píšete „optimálním“) širokém sponu. Tudíž žádné – jak píšete: “ maximální honba za kvantitou. Prostě snaha „vydolovat“ z daného pozemku maximální produkci.“ Hned vám řeknu proč.
Dále se ptáte: „které kořeny poskytnou lepší kvalitu, ty, které jsou natěsnané jeden na druhém.. ..anebo ty, které mají kolem sebe dostatečný objem půdy s dostupnými živinami a dostupnou vláhou?“ „A“ je správně. Hustou výsadbou ke kvalitnímu hroznu. Konkurence mezi kořeny jednotlivých keřů způsobí, že keř nekoření mělce, ale velkou část jich má v hlubších horizontech. A tím se dostáváme k vaší zmínce o suchu: Pokud nechceme zavlažovat a máme strach ze sucha, tak hustá výsadba je podle všeho ta správná cesta. Následující (třeba suché) roky ukáží, která z teorií je ta správná.
Teď zpátky k tomu „vyčerpávání“ půdy. Není přímá úměra mezi hustotou výsadby a vyčerpáním půdy. Je přímá úměra mezi VÝNOSEM NA HEKTAR a vyčerpáním půdy. Vinaři, kteří si dají tu práci a vysazují v hustém sponu, cílí na kvalitu výsledného vína, mají tendenci výnos na keř snižovat (redukce násady, půlení hroznů..), než keře přetěžovat. Já mám svůj cabernet cantor a cortis ve sponu 1,25 x 0,8 m. Je to mladý vinohrad, loni měl teprve panenskou úrodu. Keře stříhám na 2-3 dvouoké čípky, následným podlomem nechávám max 5 letorostů na keř. 5 letorostů na 80 cm délky drátěnky (15 cm na letorost, kolik máte vy?). I přes velké listy je to velmi vzdušné. Vylamování zálistků a odlisťování v zoně hroznů je samozřejmost. Jak známo, na letorostech rašících z bazálních oček loňského letorostu rostou v průměru menší hrozny, čili není nutné provádět zelenou sklizeň či půlení hroznů. Přechodem z tažně na čípky si tuto práci ušetříte. Ve výsledku budu mít na keři do 10 hroznů, cca po 100 gramech (můj předpoklad – čas ukáže, zda nebudu muset ty hrozny ještě půlit). Takže za mne ideál: hustá výsadba, řídká a vzdušná listová stěna, nízké zatížení keře i celého vinohradu, kvalitní a zdravý materiál. Nejde o: testování „moderní“ husté výsadby, je to návrat ke kořenům.. Tak se réva i u nás dříve pěstovala, jen to u nás (až na malé výjimky) dodnes nepřetrvalo.. Na závěr jen dodávám, že můj vinohrad má 7 arů / 700 keřů, čili si můžu dovolit si s tím v takovémto měřítku hrát.

S takto hustou výsadbou na větších plochách má zkušenost pan Glos a pan Michlovský. Každý to má koncipované trochu jinak. P. Michlovský má „klasickou“ hustou výsadbu, nízký kmínek (Guyot), meziřadí cca 1,2 m a keře cca 0,8 m. Je ale třeba mít speciální techniku do úzkých řádků (malý pásový traktor, speciální kombajn..). Pan Glos má široké řádky, cca 2,5 m, sazenice asi 40 cm od sebe. Střední / vysoké vedení, stříhá na 2-3 čípky. Výhodou je, že může používat klasickou mechanizaci (traktor).

Asi jako zahradní bazén stejného půdorysu 🙂

Solaris 200 keřů – spon 130×90, stříhám na jeden kratší tažeň, ponechávám 5-6 letorostů.
Cabernet cortis + cantor 300 keřů – spon 120-130×80, stříhám na dva 2-3oké čípky, ponechávám 4-5 letorostů. Tento způsob jsem zvolil kvůli tomu, že 80 cm je na tažeň už celkem málo a na čípkách není třeba vyvazovat a dělat redukci hroznů (ušetření práce).
Pokud chcete dělat stolní víno, dejte větší rozestupy (1-1,2 m) a ponechte více letorostů a tím pádem budete mít 2-3 kg hroznů / keř. Zda chcete kvalitní hrozny, dejte hustější spon (1 keř/m2) a stříhejte na dva polotažně či čípky.. pak budete mít max 1 kg/keř, ale kvalita hroznů bude úplně někde jinde..

Vytékající míza z řezné rány výrazněji keř neoslabí, naopak se udává nižší pravděpodobnost proniknutí patogenů komplexu ESCA řeznou ránou do pletiv. Ronění mízy dle literatury má dále za následek opožděné rašení oček, což je s výhodou při výskytu pozdních jarních mrazíků. Já loni střihal až v půlce března (mám 700 keřů).

Jestli máš mošt takhle moc přesířený, tak s tím asi nic neuděláš. Jak píše Ondra – smíchat s jiným nezasířeným moštem. Proč jsi to tak přesířil? Kolik plátků jsi spálil v demižonu? Kolik jsi tam nasypal pyrosulfitu?

Já to posbíral před týdnem (J Morava) – první pořádná úroda (150 kg), výsadba 3 roky stará, 200 keřů. Loni jsem koncem srpna sebral 40 kg, už to fest žraly vosy a sršně, cukernatost byla 25. Letos jsem to posbíral při cukernatosti 21 °ČNM, kyseliny 7 g/litr. Hrozny zdravé, nenakousané od hmyzáků..