O technologii oranžových vín vyšlo několik článků ve čtvrtém nebo pátém čísle letošního vinařského obzoru. Technologii znám pouze teoreticky sám ho nedělám, ale rovněž bych to chtěl do budoucna zkusit. Někdy se oranžovým vínům říká také kachetická. Takže teorie:
– technologie pochází původem z Gruzie
– hrozny se podrtí i s třapinou a rmut se nalije (i s tou třapinou) do tzv. kvevri
– kvevri je terakotová amfora ze speciální gruzínské hlíny s vysokým obsahem stříbra (je přirozeně aseptická)
– rmut se nijak neupravuje, nesíří prostě nic se sním nedělá, tzn. musí být hrozny v dokonalém stavu
– rovněž při kvašení se absolutně nic nedělá
– po vykvašení se kvevri hermeticky uzavře a nechá tak
– na dně kvevri se usadí kaly a ty pak překryjí odumřelé kvasinky
– otevírá se za rok, ale taky klidně až za dvacet let (prý čím starší, tím lepší)
– víno má velmi plné tělo a silně oranžovou barvu právě díky dlouhé maceraci a ležení na kalech, slupkách a třapinách
Poznámky:
– ti co oranžové víno dělají tvrdí, že hrozny musí být z ekologického zemědělství, aby kvevri nebyla kontaminovaná pesticidy. Trochu mi uniká proč jim vadí degradabilní org. pesticidy, ale nevadí měď, která je těžký kov, ale snad mi to někdo vysvětlí
– z plné 500 l kvevri dostanete cca 300 l vína
– kvevri se zakopává do země a nad ni se postaví jen přístřešek (víno je pak v zimě téměř zmrzlé a létě uvařené)
– vyprodukované víno je neuvěřitelně stabilní
– myslím si, že kvevri pro jednoletou maceraci důležitá není, stačí jiná nádoba vhodného tvaru. Nicméně je to jen moje domněnka, avšak podpořená tím, že znám jednoho vinaře co dělá oranžové víno, ale kvevri nemá (jak to dělá mi říct nechce:-().
Takže tolik teorie, dejte mi prosím vědět jak jste dopadl, moc by mne to zajímalo.