Reaguji na příspěvek Molla v hodnocení PIWI odrůd Marquette a Nero pro nevinařské lokality. Autora oceňuji pro jeho velké odborné znalosti, ale v tomto případě se hluboce mýlí. Pravděpodobně nemá s těmito odrůdami vlastní zkušenost a uvádí zkušenosti pouze jednoho vinaře. Zmíněný zkušený a věci znalý Bredik ruší Nero pro malé bobule a větší tvrdá jadýrka, tedy z hlediska odrůdy stolní. Tato odrůda je ale univerzální, dost raná a velmi chutná. I v neviřaských oblastech brzy dozrává, dosahuje solidní cukry 24 CNM a má velice málo kyselin. Proto je vhodná do kombinace s Marquette. U této americké odrůdy potvrdím zkušenosti Petricka s vysoce mrazuodolnou odrůdou Marqutte. U Bredika se této odrůdě nevedlo, málo plodila a dle mého posouzení ji trápilo padlí a málo rostla. Holt každé místo nesvědčí každé odrůdě. Jemu se např. daří Rondo, já ho rušil pro nízkou cukernatost a příliš bujný růst. Marquette je dle mých zkušeností velice odolná proti plísním a mrazu, plodná často 3 hrozny na výhon 120-140 g, nechávám většinou 2 hrozny. Běžně dosahuje cukry 25-28 CNM. Je škoda, že tato odrůda je zavržena jen proto, že se jí někde nedařilo. Zahraniční zkušenosti na víno jsou pozitivní, vyšší obsah kyselin se řeší vhodnou technologií, případně jako v mém případě kupáží Marquette + Nero. Kdo by chtěl dělat solidní vlastní vyvážené temně červené víno s fialkovým nádechem v nevinařské oblasti, může to zkusit a bude ho mít každoročně jako je tomu v mém případě. Nechť mi Moll odpustí, že s ním nesouhlasím a že vlastně dělá zmíněným odrůdám medvědí službu.

Když jsem citován, zkusím upřesnit Vin_Jc. Můj názor na Nero popsal dobře, je to sice chutná odrůda a dosahuje vysoké cukernatosti, ale jako stolní odrůda na jídlo má příliš velká semena. Co se týká jejího využití na víno, to jsem nezkoušel, takže si netroufám hodnotit. Také si myslím, že odolnost k plísni révové je u Nera jen průměrná.
Co se týká Marquette, tak není pravda, že by u mně Marquette špatně rostl, spíš přesně naopak. U mne na těžkých hanáckých půdách byl růst této odrůdy enormní a musím poznamenat, že tato odrůda je velmi náročná na zelené práce. Když to přeženu, tak zálistky rostou tempem metr za den a je to asi jediná odrůda, u které tuto „disciplínu“ nezvládám. Bohužel se silným růstem není v mých podmínkách spojený vysoký výnos, ten je spíše podprůměrný. Marquette se v nevinařských oblastech vyznačuje vysokým obsahem kyselin, proto je nutné buď použití ve směsi nebo nechat zbytkový cukr, jak je zmíněno výše. Odolnost k plísni révové je dobrá, ale v horších letech bývají listy napadeny. Padlí se u mě na něm také objevuje, asi z amerických odrůd na listech nejdříve, hrozny díky cukernatosti nebývají napadeny.

Myslím si, že důvodem velmi úspěšného pěstování odrůdy Marquette v okrajové oblasti Královehradecka (viz. předešlý příspěvek) není terrior, ale hlavně příkladná péče pěstitele. Za povšimnutí na fotce stojí zejména pečlivě udržovaná listová stěna, která je vysoká (= dostatečná asimilační plocha) a zároveň vzdušná (prevence proti padlí), s absencí konkurujících si letorostů a zálistků. Z mého pohledu nedostižně úchvatné! Zvláště, jedná-li se o jankovitě rostoucí Marquette. Za pozornost a zamyšlení též stojí pěstitelovo upozornění na potřebu výsadby do širšího sponu, nabyté jeho osobní trpkou zkušeností se zahuštěnou výsadbou. Je to v přímém rozporu s tím, co tady v diskusích v poslední době čtu o tom, jak se mnozí začínající pěstitelé snaží PIWI odrůdy, které jsou vesměs bujně rostoucí, nahloučit co nejvíce na sebe s vizí „kvalitní úrody“. Dle mého názoru výsledkem bude pravý opak, zaviněný problémy se zahuštěnou kořenovou soustavou (výživová a vláhová konkurence) a problémy s padlím kvůli zahuštěné listové ploše s mizernou vzdušnou ventilací. O problémech se zelenými pracemi nemluvě. Cesta ke kvalitě nevede přes kvantitu, ale naopak je třeba poskytnout keřům potřebný životní prostor, aby mohly prokázat svůj plný potenciál.

Nechtěl jsem tři modré odrůdy po 10-60 hlavách, nejméně se z CC, Regent a Rondo osvědčilo právě poslední jmenované, deset hlav, tenčí slupka, pohnívalo, pak následoval slet vos, much a podobné havětě, na jaře 2019 vykopáno a nahrazeno CC. Rondo zrušilo více lidí,o Marquette raději ani neuvažovat, hráškovatění, příliš kyselin, o neuspořádaném růstu ani nemluvě. Jak jste spokojeni s výše jmenovanýni odrůdami Vy. Za mně CC moc pěkné, s moučnatkou se dá v případě potřeby poprat ,Regent splňuje ovocitou vyváženost proti hutnějšímu černorybízovému C.cortis.