Tiež by som rád vedel správnu odpoved,pretože ked mierne so skumavkou trasiem je rozdiel ako ked s nou krúžim alebo zapchám prstom a otočím,ale ani v jednom prípade n eviem kedy je tá správna farba a beriem to len ako orientačné meranie.

Děkuji za objasnění. Předpokládám, že když neprosvítá, tak je to asi u červených vín, černá? Na jakou barvu se stanovuje u růžových, to bude asi obdobné jak u bílých?

I když autoři metody stanovení SO2 pro terenní praxi vycházeli z dobrého nápadu, zdá se mi tento postup nepohodlný, a to měřením objemu v graduované zkumavce i přidáváním roztoku B kapkáním z lahvičky. Používám léta 2 plastové inj. střikačky: 10 ml a 2 ml (po propláchnutí roky opakovaně). Do pohárku 1 dcl přidám 10 ml vína, roztoku B si natáhnu do 2 ml inj. střikačky po rysku 2 ml, střikačku držím v dlaní pravé ruky a mírným tlakem palce na píst se pak dá velmi citlivě po kapkách přidávat roztok B a současným kroužením pohárku na bílém papíře se titrovaný objem dokonale promíchává. Pokud je spotřeba větší než 2 ml, opakovaně plním střikačku znova. Stanovení je skončeno u bílého vína při jemně nafialovělém zbarvení roztoku, které vydrží 1 minutu – ke konci titrace se postupuje po kapkách a jen opatrně. U červeného vína je konec stanovení při objevení se černého tónu stanovovaného roztoku(tento přechod si je třeba nacvičit). Podložení bílého papíru anebo hodnocení proti bílé stěně je důležité pro citlivé postřehnutí barevné změny.

V roztoku B je jod se škrobovým mazem, jod barví škrob na modro. Prvé jemně fialové zbarvení celého objemu vzorku znamená, že SO2 se při titraci už spotřeboval a ve vzorku je jemný(zanedbatelný) přebytek jodu, který se prozradí zabarvením škrobu do jemně nafialovělého tónu. Tato změna nastává i u červeného vína, ale v kombinaci s červeným barvivem vína vznikne charakteristický černý odstín celého objemu vzorku.

Výpočet koncentrace se vykoná stejně, jak je uvedeno v přiloženém návodu k Malé vinařské laboratoři.

tak to zitra vyzkousim u hotoveho vina.To se mi zda jako dost dobre