Já už mám ostříháno 5000 hlav

Vinohrad by se teoreticky mohl začít střihat, jakmile z něj na podzim opadá všechno listí – tím začíná vegetační klid.
– Prakticky termín řezu záleží na výměře vinice, aby se všechno stihlo (například někdo začne v prosinci a nestihne to do začátku rašení, někdo to má za dva víkendy hotové).
– Pro menší výměry je vhodné začít později, kdy je již zřejmé, které tažně přežily zimu (nebyly okousány zvěří nebo nezmrzly – velké mrazy bývají v půli února). Takže je asi dobré začít tam, kde nejsou mrazové kotliny nebo není tak velké nebezpečí okusu.
– Tuším, že jsem někde slyšel, že se má stíhat, když je více jak -5°C (opravte mě někdo). Toto omezení je podle mě také teorie. Rána po řezu zasychá několik dní a teplota se může změnit pod danou teplotu.
– Údajně by se mělo stříhat, když není vlhlo – kvůli šíření ESCA ve vzduchu – ale to je jedna z možných příčin choroby.
– Někdo střihá, až začne téct míza. Podle mě to až tak není dobré. Ale na druhou stranu, když z rány pomalu teče míza, tak se tam ta ESCA nedostane – jen moje domněnka.
– Někdo začne střáhat, až vylézají pavouci z děr 🙂

Petrmk: a kolik hlav vam tak rocne chytne escu? Jen tak pro zvedavost jestli to ma cenu

Réva se dá stříhat i za zelena, v tropech to ani jinak nejde, ale musí se vše upravit.
Při -4°C se začínají tvořit krystalky ledu a při ohýbání mohou propichovat buňky v sousedství. takové réví je poškozené, ale kolikrát i zakořenilo oa nešlo nic poznat. Rozhodně za mrazu nevytahovat a vůbec, kdo by chtěl mrznout.
Když mám sbírkovou vinici, desinfikovat nůžky musím, ale kdo má sazenice všechny stejný, mezi keři nemusí, jen když přechází na jiný vinohrad. Proti ESCA hlavně zdravé keře.
Vosk na révě nefunguje, má moc velký tlak mízy a vosk vytlačí. Latex možná. Ale normálně proudění mízy ustává až tím, že namnožené bakterie ucpu cévní svazky.

To zamazání ran by mělo být hlavně u větších ran – určitě 3 leté dřevo a více. Menší rány zaschnou v pohodě.
Jinak loni na soutěži v řezu mluvil p. Hanák o tom, že by se měly kmínky zařezávat s dostatečnou rezervou, aby mohlo dřevo proschnout a nenarušilo dráhy mízy. Ten kus dřeva by tam měl zůstat i 2 roky a poté odřezat. Jenže v praxi na to není čas, takže sám upadne. Dostatečná rezerva u něj na obrázku byla tuším minimálně 2x průměr řezné rány. Ano, nechávat věšáky na klobouky – o tom se mluví už déle, ale stále se řeže bez „špalků“.
Jinak štěpařský vosk vyschne, popraská a nechrání ránu. Nemluvě o tom, že pod 5°C se již hondě těžko roztírá.
Osvědčil se mi Sadařský balzám (lze koupit v hosp. potřebách nebo přímo v Brně http://www.fima-brno.cz). Obyčejný latex nevím, jestli může nějak keři ublížit – jestli neobsahuje pro keř toxické látky.
Nějaký tip na speciální balzám pro vinici?

CC> Loni s mrazy problém nebyl. Jinak kromě střihání vinice v době proudění mízy je ještě možné opozdit rašení tím, že se jeden rýv ohne a druhý ne. Dříve obrazí ten, který je výš – tedy neohnutý. Ten druhý bude s rašením opožděný. Když zmrzne pupen/lístek, tak se neohnutý rýv odstřihne. Toto jsem v praxi ještě nikdy nepraktikoval a neslyšel jsem, jak hondě je to efektivní.