Vlastnosti určuje ušlechtilá odrůda dominantně, ale podnož i samotný fakt štěpování má vliv. A to hlavně na výživu, odolnost vůči suchu a hlavně révokazu. Pokud jste v poloze ohrožené révokazem, zákon neštěpované sazenice zakazuje! Ve všech větších vinařských dědinách, jsem vždy révokaza lehko našel (na listech hybridů)
Pokud chcete ten klon také, nejlépe zjistit jaký (víno z jednoho klonu bývá trochu jednoduché, tak se běžně prodává směs klonů!!!) a koupit stejné. Když to nejde zjistit, dohodnout si u některého výrobce sazenic že dodáte réví a necháte si udělat sazenice. Vyberte si nejzdravější a nejlépe plodící keře a z těch odeberte réví. Pozor na to, že si tak můžete odeberat jen jeden klon a víno nebude tak bohaté. (Např. naši odborníci se kdysi rozhodli ignorovat Chardonnay, ale změnili názor, když jim z klonové selece vyšly nejlépe rostoucí klony jen Rulandské bílé a ty s nejlepším vínem jen Chardonnay)
Pokud to bude na stejné poloze, je vhodné použít stejnou podnož, dá se určit z keřů, které zplaněly, z typu půdy, či z výrobce sazenic. Nebo test na určení běžné (podnožové) odrůdy prý vyjde na škole cca na 1000 Kč.
Pokud bude poloha jiná, stojí za zvážení, zda nepoužít jinou podnož.
Pokud je půda výrazně písčitá (u Rohatce, Bzenecké písky nestačí), je před révokazem bezpečná a lze použít i pravokořenné. Pravidelně zaplavované polohy a nizké SAT asi můžeme v podmínkách Moravy pominout. Pravokořenné prý mívají zajímavé (lepší) víno, ale v písku bude zásadní odolnost proti suchu, kterou zrovna Sauvignon má docela slušnou, navíc se několik set let pravokořený pěstoval, ale se slabším růstem i plodností se asi musí počítat.
Nově v diskuzi
Nově v bazaru
Vinařský adresář