Při čtení mollovy poznámky z 11. 2. mi poněkud údivem upadla čelist, ale dodržel jsem vzhledem k opravdovému respektu k mollovi dekorum a nereagoval jsem, protože by to byla ostatními přihlížejícími považováno stejně jako neoprávněně zahájená konfrontace.
Manželka se úplně vyhýbá červenému, no a když už by měla na vybranou, tak jedině polosladká, nějaký pozdní sběry. Kdybych před ní postavil takový jinak pěkný suchý MP a skleničky před lahev, tak se mě zeptá, proč chci do toho pak lít svařák… Když jsem jí ale dal „pod pohrůžkou“ ochutnat mladé Marq. a neřekl co a odkud je, tak mi řekla, že nic v červeném (nebo spíš krvavě-fialovo rudém) lepšího nepila. Jasně že hodně dělají zbytkový cukry pro mlsnou ženskou část jazýčka. Snad se nerouhám, ale jsem přesvědčený, že moll měl akorát zrovna špatnou zkušenost. A proto mu samozřejmě velkoryse odpouštím.